Rok s rodinou v policejní ochraně – pokračování

Stíhání všech obžalovaných bylo nezákonné. Zcela v souladu s právním řádem uplatňují jednak náhradu nemajetkové újmy (“odškodnění”), jednak případnou majetkovou újmu a úhradu nákladů vynaložených na obhajobu (advokát, posudky). Mediálně propírané “odškodnění” M. Dvořáka a I. Rittiga ve výši kolem 900 000 kryje přibližně 750 000 za obhájce, zbytek je tedy odškodnění. Při přepočtu na jeden den stíhání pak jde o naprosto směšné částky.

Kubiskovo vnímání spravedlnosti je téměř totožné. Ve svých twitterových exhibicích během procesu zpochybnil (kromě znalců) také integritu i profesionalitu předsedů senátu v obou kauzách, ve kterých vystupoval v hlavní roli (Oleo Chemical Dr. Radkovská; Jízdenky DPP Mgr. Hovorka).

V závěrečné řeči pak Kubiska vysvětluje:

“První věc, kterou musím zmínit, jsou ty mé tweety, v první řadě je tady tweet, já už jsem se za něj jednou omlouval, jmenoval jsem vás pane předsedo jmenovitě, přiznávám, že to byla klukovina, nebylo to myšleno tak, že bych chtěl zpochybňovat nezávislost soudu atd, ale přiznávám, že to bylo napsaný nevhodně a omlouvám se za to opětovně, protože zase to tady vyvstalo a chtěl bych, aby to znova zaznělo, ale rozhodně to není v osobní rovině, nebo profesní, to nemůžu vůbec hodnotit anebo, že bych chtěl něco zpochybňovat, to ne.”

Jak vážně asi byla “omluva” myšlena ? Posuďte sami:

Výběr z tweetů J. Kubisky:

Nevíme, jak dlouho se Kubiska připravoval dle policií zaslaných podkladů na jejich věrnou reprodukci do protokolu, ale je znám časový rozsah, který vynaložil jeden z obžalovaných na studium spisu a přípravu obhajoby – 12 383 hodin.

Je nesporné, že výroky paní K. Kubiskové nemají oporu v pravomocném rozhodnutí VS Praha. Z jejího vyjádření je naprosto zjevné, že se neobtěžovala čtením tohoto dokumentu, a přesto činila závěry, které jsou v příkrém rozporu s nově aprobovanou důkazní situací.

Nalézací soud provedl požadované výslechy, doplnil znalecký posudek, tedy splnil a vypořádal se se všemi pokyny Vrchního soudu.

Viz body z rozhodnutí VS Praha:

Bod 4 – Doplnění důkazní situace nalézacím soudem

Doplněním dokazování byl vznik škody zcela vyloučen

Úkoly nalézacímu soudu z 1. projednání odvolání

Bod 10 – Pokyny odvolacího soudu

Posouzení splnění pokynů odvolacího soudu

Důvod změny právního názoru VS

Ke změně právního názoru VS

O této kauze bylo vyprodukováno minimálně 11 995 článků a reportáží. Zatímco “vláčeno špínou” bylo 17 obviněných, spolupracující obviněný Kubiska byl médii jako Rittigův nepříjemný svědek či dokonce “trumfové eso obžaloby” adorován až do projednávání kauzy Oleo, kde vyšlo najevo jeho “odcizení, obohacování” a následné znehodnocení důkazů, a zejména jeho neschopnost věrohodně odpovídat na dotazy obhajoby.

Technicky je Rittig zcela bezúhonný, neboť jeho trest je zahlazen, není tedy v rejstříku trestů.

Odhlédneme-li od závěrečného hodnocení vrchním soudem, tedy že se nestal žádný trestný čin, naopak konání DPP bylo společensky žádané, pak úvahy místopředsedkyně Přísahy jsou opět zcela mimo realitu. Pokud totiž paní Kubisková hovoří o “jízdenkové kauze” a “řádech stovek milionů“, pak je na místě drobné upřesnění. Soud dospěl k závěru o hodnotě, která má vliv na potenciální hodnocení skutku, a to “jako relevantní částku, která byla soudem zjištěna a to tak, že byly přezkoumány účty společnosti Cokeville Assets, je částka 40 043 572 korun“.

Toto je částka, která neměla vliv na cenu jízdenek, neboť o ni snížil Neograph svůj zisk. Je vhodné připomenout, že po ukončení smlouvy DP Praha s Neograph dodávala až do dalšího výběrového řízení Státní tiskárna cenin, a to ve stejném provedení (totožné jízdenky na papíře od Neograph) za stejnou cenu jako Neograph, tedy 0,37 Kč/ks.