29. 4. 2024

Borgula

Státní zástupce činný na VSZ Praha, mající pověst “aktivistického státního zástupce, paranoicky konstruujícího důkazy, které se před soudem ukázaly jako zcela absurdní“, je stejně jako Láska bývalý exponent Transparency International, na kterého kvůli jeho excesům marně podávala obhajoba návrh na kárnou žalobu.

Chráněnec Lenky Bradáčové. Dozoroval kauzu Drobil. Většina jeho kauz končí buď zproštěním většiny (či všech) obžalovaných (Oleo Chemical, jízdenky DPP), případně jsou uloženy pokuty a podmíněné tresty (hřebčín Kladruby-Velké spiknutí se neprokázalo, Kladrubský debakl Bradáčové).

Působil v orgánech Transparency International (stejně jako Láska), a to v době, kdy již probíhalo vyšetřování kauzy DPP (Cross-Point). Členové Transparency se podíleli na zpracování “Láskova auditu” a jistě jen náhodou jako “nezúčastněná osoba” při domovní prohlídce v DPP.

Samotný DPP označil Borgulu v ústavní stížnosti za podjatého: Z usnesení ÚS ze dne 27.06.2013: “… návrh na vydání příkazu učinil dne 4. 12. 2012 JUDr. Adam Borgula, státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze, který je podle § 30 odst. 1 tr. řádu podjatý a tedy vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v této trestní věci. Jeho podjatost spatřuje stěžovatelka v tom, že byl členem správní rady Transparency International – Česká republika, o.p.s., nejméně v době od 7. 12. 2010 do 26. 10. 2011. Dle stěžovatelky státní zástupce rozhodně při výkonu své funkce nepostupoval, resp. nepostupuje v trestní věci nestranně. Tento závěr je opřen i o jeho propojenost s Mgr. Václavem Láskou, který je zpracovatelem trestního oznámení v této trestní věci a zároveň mu byla udělena společností Dopravní podnik plná moc coby zmocněnci poškozeného“.

Jeho výkon v kauze jízdenek MS Praha v rozsudku zveřejněném 30.3.2021 soud hodnotí takto:

  • 216. Důkazní prostředky o dohodě tvrzené v obžalobě tak neexistují.
  • 243. Obžaloba je tak dle názoru soudu v tomto ohledu nekonsistentní a bez jakéhokoli zdůvodnění operuje se zmíněnými listinnými materiály selektivním způsobem.
  • 330. … je zřejmé, že státní zástupce si vybírá a předkládá z odposlechů určité pasáže, které se mu hodí, a z nich dovozuje závěry, které konvenují s jeho pohledem na věc ve smyslu podané obžaloby.
  • 342. Výše uvedené tvrzení státního zástupce však není opřeno o relevantní důkazy. Dohoda uvedených osob nebyla žádným způsobem prokázána a neplyne ani z provedených prostorových odposlechů.
    • je zcela evidentní, že státní zástupce činí závěry ze svých domněnek, nikoliv na podkladě důkazů.
  • 370. Je zřejmé, že obžaloba svoje úvahy čerpala výhradně z vyjádření obžalovaného Ing. Jaroslava Kubisky, který svou aktivitou získal statut spolupracujícího obviněného
  • 372. Uvedená tvrzení obžaloby nebyla ani v doplněném dokazování po prvotním částečném zrušení rozsudku podložena žádnými upotřebitelnými důkazy
Z kauzy Oleo Chemical

Rozsudek:

Str. 226: zde dovozuje státní zástupce, že se znala s vedením Olea Chemical na základě fotografií, které byly zajištěny na jejím nosiči, a to z fotografie ze zájezdu do Izraele… Dovozovat na základě těchto fotografií, že se všechny tyto osoby znaly a páchaly spolu trestnou činnost, považuje soud přinejmenším za nadsazené

Str. 231-232:

Zásadním důkazem obžaloby, který měl spojovat společnost Oleo Chemical s obžalovaným Ivo Rittigem je dokument nazvaný Odsouhlasený výpočet odměny poradce, který měl údajně podepsat za společnost Cokeville Assets obžalovaný Ivo Rittig a za Oleo Chemical obžalovaný Michal Urbánek dne 17. 10. 2008. Podle názoru soudu ale existují důvodné pochybnosti o tom, kde se takový dokument vzal, kdo ho vytvořil, za jakým účelem, a konečně, kdo ho podepsal.

… V každém případě je ale problematické, že tento dokument neexistuje, resp. nebyl zajištěn policejním orgánem v originále, a nelze tedy přezkoumat pravost zde uvedených podpisů.

… dokument nazvaný Odsouhlasený výpočet odměny poradce, resp. jeho scan, byl nalezen na pevném disku svědka Kreysy, který jej vydal policejnímu orgánu. Jsou pochybnosti i o tom, jakým způsobem se na tento HDD dokument dostal,…

Pokud skutečně svědek Kreysa stahoval dokumenty pouze ze serveru společnosti Oleo Chemical je těžko vysvětlitelné, jak se zde ocitla smlouva o úvěru uzavřená mezi spol. Gold Leaf jako věřitelem a Ivo Rittigem jako dlužníkem, …

V minulosti svědek Kreysa spolupracoval s Nadačním fondem proti korupci, resp. s jeho zástupcem panem Soukenkou, se kterým komunikoval v této věci i obžalovaný Jaroslav Kubiska, když se rozhodl svědčit proti ostatním obžalovaným. Pan Soukenka jakožto zástupce NFPK také založil do spisového materiálu celou řadu listin. Skutečnost, že se výše uvedená smlouva nacházela na HDD svědka Kreysy, se pak jeví minimálně zvláštní, a svědčí o určité manipulaci s důkazy ve snaze zapojit do celé skupiny obžalovaného Ivo Rittiga.

Str. 242: Soudu není jasné, proč byl obviněn, a následně obžalován z trestné činnosti jen Jaroslav Kubiska, když osob konajících ve spol. Peskim stejnou práci byla celá řada.

Je tedy otázkou, z jakého důvodu státní zástupce postupoval tím způsobem, že některé osoby považoval za pouhé vykonavatele příkazu svých nadřízených, a obžalovaného Kubisku považoval za osobu, která se dopouští trestné činnosti

Str. 244: obžalovaný Kubiska sám diskvalifikoval kvalitu jím vydaných informací, když uvedl, že do nich zasahoval, přesunoval si soubory, měnil a sumarizoval

Str. 245: To, že určitá privilegia v rámci tohoto řízení měl, jako potenciální spolupracující obviněný Jaroslav Kubiska, je bez pochyb, když je zřejmé, že nebyl jako ostatní osoby zadržen, nebyla u něj prováděna domovní prohlídka a nebyl podán návrh, aby byl vzat do vazby jako v případě některých dalších obviněných.

… jednalo o určitou formu nátlaku na obžalovanou, protože nabídka ke spolupráci, resp. žádost o poskytnutí informací v této věci, proběhla v letních měsících roku 2014 a poté, co ji Jana Šádková odmítla, byla v září 2014 zadržena…

Usnesení soudu k návrhu státního zástupce na povolení obnovy řízení:

Str. 6: Státní zástupce si vybírá a interpretuje z odposlechů pouze určité pasáže, které se mu hodí, a z nich dovozuje závěry, které konvenují s jeho pohledem na věc ve smyslu podané obžaloby. Některé pasáže naopak ponechává zcela bez povšimnutí

Rady DPP po pravomocném ukončení soudního procesu

Dopis státního zástupce Borguly, kterým “napovídá poškozenému” DPP, kterak postupovat dále:

Nápovědu Dr. Borguly DPP podrobně komentuje [icon name=”external-link-alt” class=”” unprefixed_class=””]Jan Hrbáček v článku Žalobce radil pražskému dopravnímu podniku, jak postupovat po prohraném soudu ve známé jízdenkové kauze. Jím oslovení renomovaní advokáti Sokol a Toman hodnotí postup státního zástupce takto:
  • Za lege artis bych tuto aktivitu asi nepovažoval. Kdokoliv může napsat dopravnímu podniku: Podejte ústavní stížnost, protože já si myslím, že to, co bylo rozhodnuto, nebylo rozhodnuto správně. Kdokoliv je něco jiného než státní zástupce. Pokud bychom řekli, že státní zástupce právu nerozumí a využívá jenom svého občanského práva, podle něhož co není zakázáno je dovoleno, tak proč by nenapsal dopravnímu podniku,“ sdělil Ekonomickému deníku právník Tomáš Sokol.
  • „Ale z hlediska osoby práva znalé a státního zástupce se to z celé řady důvodů jeví jako podivné. Jednak podle toho, jak to nakonec dopadlo. Ústavní soud tady není od toho, aby byl další odvolací instancí. A k žádnému porušení občanských práv tam nedošlo. To si měl pan státní zástupce uvědomit. A podle mne je podivné, že se takovým jakoby postranním způsobem v té věci angažuje,“ doplnil Tomáš Sokol.
  • „Doručením rozhodnutí Vrchního soudu v Praze nabyl zprošťující rozsudek právní moci, skončilo tím trestní řízení a také oprávnění či povinnosti státního zástupce vůči poškozenému. Pokud jde o případné poučení poškozeného uvedené v § 46 trestního řádu, pak se musí soustředit výlučně na jeho procesní práva a povinnosti, nikoliv na práva hmotněprávní povahy. Ze strany státního zástupce se realizuje v přípravném řízení, nikoliv po skončení trestního řízení. A nakonec podle § 2 zákona o státním zastupitelství je státní zástupce povinen vykonávat svoji funkci nestranně a chránit rovnost všech před zákonem. To vše dohromady mě vede k názoru, že zaslat poškozenému, resp. jeho zmocněnci s právním vzděláním, informaci o interních krocích státního zástupce vůči státnímu zastupitelství vyššího stupně, připojit mu k tomu informace o rozhodujících soudcích vrchního soudu, citace z rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze a obsáhlé úryvky z dostupné judikatury Ústavního soudu včetně vlastního právního názoru na uvedenou problematiku, nesvědčí o dodržení výše uvedených kautel právního řádu. Tím spíše, když se s nimi neztotožnil ani státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství a dovolání s týmž odůvodněním nepodal. Dopis s tímto obsahem bych proto očekával od právního, nikoliv státního zástupce,“ sdělil Ekonomickému deníku právník Petr Toman.”

Články k osobě zde.

 
error: Alert: Content selection is disabled!!