Důkazní nouze
216. Důkazní prostředky o dohodě tvrzené v obžalobě tak neexistují.
223. … není zřejmé, zda je obžalovaným vytýkána neoprávněná aplikace zákonné výjimky uváděná na str. 118 … (nebo) účelová aplikace této výjimky, kterou zmiňuje na str. 119 odůvodnění obžaloby
Nekonzistence
234. Státní zástupce tedy nejprve tvrdí, že není žádného dokumentu, z nějž by v době svého rozhodování obžalovaní mohli čerpat vědomost o možnosti podřazení bezpečnostních prvků na jízdních dokladech pod pojem utajované informace, jedním dechem však vzápětí dodává, že takový dokument existoval, ovšem popírá jeho relevanci
Ignorace role státního orgánu
243. Okolnosti zadání veřejné zakázky byly také předmětem šetření ze strany ÚOHS, který … dospěl … k závěru, na šetřený případ bylo možno aplikovat výjimku z působnosti zákona … .
K tomuto výstupu ÚOHS uvádí obžaloba, že „dopis ÚOHS zpracovaný Mgr. Derkovou ze dne 15. 4. 2010 ve věci výsledku šetření podnětu neshledává státní zástupce pro hodnocení skutku, pro nějž je vedeno trestní stíhání, zásadním, neboť tento vyhodnocuje možnost použití výjimky dle § 18 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách, avšak nikterak nehodnotí účelovost takového postupu, neboť takové hodnocení tomuto ústřednímu orgánu státní správy ani nepřísluší.“
Zde je vhodné podotknout, že obžaloba na jednu stranu odmítá závěry ÚOHS jakožto ústředního orgánu státní správy s odůvodněním, že posouzení předmětného smluvního vztahu nespadá do jeho kompetence, na stranu druhou však jako relevantní důkazní materiál pro danou věc předkládá vyjádření NBÚ, který sice je kompetentní k vyjádřením ve věcech souvisejících s ochranou utajovaných informací, avšak nikoli k posouzení zákonnosti, či snad rovnou účelovosti postupu při zadávání veřejných zakázek. Obžaloba je tak dle názoru soudu v tomto ohledu nekonsistentní a bez jakéhokoli zdůvodnění operuje se zmíněnými listinnými materiály selektivním způsobem.
Účelové manipulace
280. Nelze tak dát za pravdu tvrzení obžaloby, že obžalovaný Ing. Dvořák nepřijal žádná opatření k výběru pro DPP nejvýhodnější nabídky na tisk jízdních dokladů, naopak z výše uvedeného je snaha o výběr vhodného dodavatele, který by dokázal dostát požadavkům DPP, dostatečně patrná.
329. Pokud státní zástupce ve své závěrečné řeči „narouboval“ zaznamenaná slova o “předražení“ na jízdní doklady poskytované na podkladě rámcové smlouvy Neographem pro DPP, pak jde o účelovou manipulaci, neboť skutečnost, o co v hovoru jde, je zcela zřejmá
Nelze přiznávat důvodnost jednotlivým slovům či větám zcela vytrženým z kontextu komunikace mezi konkrétními osobami v určité době, vždy je třeba se seznámit s celým s celým kontextem rozhovoru…
Pokud státní zástupce v závěrečné řeči tvrdí, že obžalovaný Mgr. Stubley se měl spolu s obžalovaným Mgr. Michalem a Ivo Rittigem podílet na faktickém vedení společnosti Neograph, a to prostřednictvím obžalovaného Ing. Janků, zejména s odkazem na provedené prostorové odposlechy, pravdivost tohoto tvrzení nebyla vůbec prokázána...
Výběr vhodných pasáží
330. … je zřejmé, že státní zástupce si vybírá a předkládá z odposlechů určité pasáže, které se mu hodí, a z nich dovozuje závěry, které konvenují s jeho pohledem na věc ve smyslu podané obžaloby.
Tvrzení bez důkazů
334. Právní kvalifikace použitá státním zástupcem v obžalobě, pokud jde o zločin zpronevěry nemá oporu v provedených důkazech, neboť objednané jízdní doklady byly DPP dodávány, účtovány a ze strany DPP uhrazeny, kdy tak nemohly být naplněny znaky zločinu zpronevěry…
342. Výše uvedené tvrzení státního zástupce však není opřeno o relevantní důkazy. Dohoda uvedených osob nebyla žádným způsobem prokázána a neplyne ani z provedených prostorových odposlechů. Pokud je pak v odůvodnění obžaloby nelogicky uvedeno: „Z obsahu a kontextu předmětných zvukových záznamů je dáno podezření, že obv. Rittig se nezabýval předraženými dodávkami jen v době počínaje prosincem 2011. Z toho se tedy podává, že se obv. Rittig podílel na organizování předražených dodávek jízdních dokladů pro DPP a převod takto získaných prostředků spol. Cokeville Assets Inc.“; pak je zcela evidentní, že státní zástupce činí závěry ze svých domněnek, nikoliv na podkladě důkazů.
Kubiska
343. Státního zástupce ovšem nezarazila ochota Ing. Jaroslava Kubisky být obviněným za situace, že Ing. Jaroslav Kubiska se spontánně doznává k trestné činnosti spáchané jednáním, o kterém nemá žádnou povědomost
Neprokázaná tvrzení obžaloby
370. Podle obžaloby se měl obžalovaný Ivo Rittig dopustit zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti … Základním předpokladem, kterým obžaloba odůvodňuje svůj závěr o spáchání trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti obžalovaným Ivo Rittigem, je skutečnost, že uzavření obchodních vztahů mezi DPP a společností Neograph bylo trestným činem, kterým byl DPP následnými platbami z těchto obchodních vztahů poškozen v tom smyslu, že úhrady poskytnuté společnosti Neograph byly důsledkem nehospodárného nakládání zástupců DPP s majetkem DPP. Toto tvrzení obžaloby nebylo prokázáno, neboť dokazováním bylo potvrzeno, že poskytnutá plnění ze strany DPP ve prospěch Neographu nebyla předražená a měla reálný podklad ve formě uskutečněných zdanitelných plnění.
Stejně tak bylo prokázáno, že provize vyplácená společností Neograph společnosti Cokeville Assets byla oprávněná a nebyla nepřiměřená. Za tohoto stavu tedy není možno hovořit na straně společností Neograph či Cokeville Assets o výnosech z trestné činnosti. Další nakládání s takto získanými finančními prostředky, proto nemůže zakládat podezření ze snahy zastřít původ těchto finančních prostředků a tedy jejich legalizaci.
Společnost Cokeville Assets byla klientem advokátní kanceláře Šachta & Partners, stejně jako Ivo Rittig, přičemž tito měli spolu uzavřenou smlouvu o spolupráci v oblasti poskytování konzultací a poradenských služeb ze dne 1. 8. 2006, včetně dodatku této smlouvy ze dne 9. 3. 2007. Pokud pak na základě této smlouvy došlo k proplacení částek Ivo Rittigovi s tím, že Ivo Rittig měl s JUDr. Peterem Kmetěm obchodní vztahy, kdy Ivo Rittig potvrdil, že své obchodní případy na základě této smlouvy realizoval výhradně v zahraničí55, pak je třeba uvést, že obžalobě se nepodařilo prokázat opak, to znamená, že by mezi Cokeville Assets a Ivo Rittigem žádné obchodní vztahy neexistovaly, a že by se jednalo pouze o účelové platby. Státnímu zástupci se prvotně nepovedlo prokázat, že by mezi Cokeville Assets a Ivo Rittigem žádné obchodní vztahy nebyly, a následně se nepodařilo prokázat, že by finanční prostředky převedené z Cokeville Assets pocházely právě z těch finančních prostředků, které společnosti Cokeville Assets zaslala společnost Neograph na základě provizní smlouvy. Z analýzy účtů Cokeville Assets v rozhodné době totiž vyplývá, že příchozích plateb na účty Cokeville Assets probíhala celá řada a rovněž i plateb odchozích z Cokeville Assets na různé společnosti, a není tak zřejmé, proč byly obžalobou zvoleny platby Ivo Rittigovi jako platby, které mají pocházet ze společnosti Neograph resp. DPP. Z tohoto důvodu nelze prokazatelně dospět k závěru, že finanční prostředky, které společnosti Cokeville Assets získala od společnosti Neograph následně inkasoval obžalovaný Ivo Rittig. Lze doplnit, že, jak výše podrobně rozebráno, ze zkoumání účtů Cokeville Assets v rozhodné době plyne, že pohyb na účtech byl velmi aktivní a to od spousty subjektů v celkových stamilionových obratech. V řízení před soudem tak nebylo prokázáno, že by Ivo Rittig měl něco společného se smluvním vztahem mezi společnostmi Cokeville Assets Inc., organizační složka a Neograph, a.s. a neplyne to ani z provedených prostorových odposlechů.
Hlavní zdroj informací – Kubiska
Je zřejmé, že obžaloba svoje úvahy čerpala výhradně z vyjádření obžalovaného Ing. Jaroslava Kubisky, který svou aktivitou získal statut spolupracujícího obviněného. Jedná se přitom o obviněného, který shodným způsobem již vystupoval v jiné trestní věci (Oleo Chemical), v níž jako spoluobžalovaný vystupoval i Ivo Rittig a oba dva byli obžaloby pravomocně zproštěni. Obžalovaný Jaroslav Kubiska přitom neměl žádné informace o aktivitách Ivo Rittiga, jeho vztahu s AK Šachta & Partners a společnostech, které podrobně popisuje. Na podkladě důkazů provedených u hlavního líčení nelze dospět k odůvodněnému závěru, že by obžalovaný Ivo Rittig jednáním uvedeným v obžalobě pod bodem II./2 naplnil znaky základní skutkové podstaty žalovaného trestného činu, natož znaky skutkové podstaty kvalifikované vyjádřené právní kvalifikací § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. a), b), c) tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019.
Tvrzení obžaloby opět neprokázána
372. Podle obžaloby se měli i obžalovaní Mgr. Bc. David Michal, Mgr. Karolína Babáková, Petr Michal a Jan Valtr dopustit zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti dle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. a), b), c) tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, a to jednáním popsaným v obžalobě pod bodem II./2, to vše v souvislosti s obchodním vztahem Dopravního podniku hl. m. Prahy a společností Neograph, a.s.
Dle výroku obžaloby na č.l. 9 tito obžalovaní společně s Ivo Rittigem, Ing. Janem Janků, Ing. Jaroslavem Kubiskou, Mgr. Markem Stubley měli vědět, „že předmětné finanční prostředky pocházejí z plnění poskytnutého společnosti Neograph od společnosti Dopravní podnik hl. m. Prahy akciová společnost za předražené ceny dohodnuté mezi Ing. Janem Janků, JUDr. Peterem Kmetěm a Ing. Martinem Dvořákem, Ing. Ivo Štikou mimo zadávací řízení, ačkoli pro aplikaci výjimky ze zákona o veřejných zakázkách, ve znění účinném ke dni 11. 1. 2008 dle jeho § 18 nebyly splněny podmínky, a že smlouva mezi společností Neograph, a Cokeville Assets Inc. ze dne 10. 8. 2007 a smlouva mezi Cokeville Assets Inc. a Ivo Rittigem ze dne 1. 8. 2006 sloužily k zastření pravého účelu převodu předmětných finančních prostředků spočívajícího v osobním obohacení nejméně společnosti Cokeville Assets Inc. a Ivo Rittiga.“
Uvedená tvrzení obžaloby nebyla ani v doplněném dokazování po prvotním částečném zrušení rozsudku podložena žádnými upotřebitelnými důkazy. Základním předpokladem, kterým obžaloba odůvodňuje svůj závěr o spáchání trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti uvedenými osobami, je skutečnost, že uzavření obchodních vztahů mezi DPP a společností Neograph bylo trestným činem, kterým byl DPP následnými platbami z těchto obchodních vztahů poškozen v tom smyslu, že úhrady poskytnuté společnosti Neograph byly důsledkem nehospodárného nakládání zástupců DPP s majetkem DPP. Toto tvrzení obžaloby nebylo prokázáno, neboť dokazováním bylo potvrzeno, že poskytnutá plnění ze strany DPP ve prospěch Neographu nebyla předražená a měla reálný podklad ve formě uskutečněných zdanitelných plnění.
Stejně tak bylo prokázáno, že provize vyplácená společností Neograph společnosti Cokeville Assets byla oprávněná a nebyla nepřiměřená. Za tohoto stavu tedy není možno hovořit na straně společností Neograph či Cokeville Assets o výnosech z trestné činnosti. Další nakládání s takto získanými finančními prostředky, proto nemůže zakládat podezření ze snahy zastřít původ těchto finančních prostředků a tedy jejich legalizaci.
Absence subjektivní stránky
Ve vztahu k proměnným, které do řízení vložil svým usnesením vrchní soud, je třeba dodat, že z hlediska subjektivní stránky nebylo nijak prokázáno, že by Mgr. Bc. David Michal, Mgr. Karolína Babáková, Petr Michal a Jan Valtr věděli o tom, že peněžní prostředky zasílané na účty společnosti Cokeville Assets by mohli pocházet z nehospodárného nakládání s majetkem společnosti Neograph. V řízení nebylo prokázáno, že by znali obchodní tajemství společnosti Neograph spočívající ve vnitřním rozkladu cen jízdenek, papíru a souvisejícího zboží. Obžalovaní David Michal, Karolína Babáková, Jana Šádková a Petr Michal měli obžalovanému Kubiskovi udělovat pokyny k realizaci převodů uvedeným v bodě II./2, a k těmto převodům vypracovat instrukce. Na základě jejich pokynů a instrukcí případně na základě vystavených faktur postupně převáděl obžalovaný Kubiska a dosud neustanovení pracovníci společnosti Peskim finanční prostředky jako plnění na základě účelově uzavřených smluv, a to Smluv o úvěrovém limitu nebo Smluv o úvěrové linii, uzavřené mezi jednotlivými společnostmi, přičemž doposud neustanovení pracovníci společnosti Peskim pro realizaci převodů plynoucí z úvěrových smluv zpracovávali nezbytné podklady oprávněným osobám. Obžalovaný Ivo Rittig měl kontrolovat realizaci těchto plateb výše uvedených společností. Účelem uvedených transakcí bylo zastření původu převáděných finančních prostředků a současně jejich vydání nejméně Ing. Martinovi Dvořákovi a Ivo Rittigovi.
Obžaloba dále uvádí, že finanční prostředky získané jako plnění z účelově uzavřené Rámcové smlouvy o dílo na dodávku jízdních dokladů a souvisejících výrobků mezi společností DPP a společností Neograph byly na základě účelově uzavřených smluvních vztahů uvedených na stránkách 8 až 13 obžaloby mezi společnostmi Neograph, a.s., Cokeville Assets Inc., organizační složka, Ivo Rittigem, Mavex Group Incorporated, Aelia Limited Inc., Aelia Property s.r.o., Real 9 a.s., Earnway International Limited, obžalovaným Janem Valtrem, Washington Intertrade, Anemoy Perpatema Limited a obžalovaným Peterem Kmetěm, převáděny za účelem zastření původu těchto prostředků získaných ke škodě DPP za předražené ceny dohodnuté zástupci společnosti Neograph, DPP a Cokeville Assets Inc., organizační složka.
Soud dospěl k závěru, že nebylo bez pochybností prokázáno, že by se obžalovaní tohoto jednání dopustili. Jak výše uvedeno bylo prokázáno, že obžalovaný Kubiska měl na starosti evidování pohybů na účtech zahraničních společností, nikoliv však vedení jejich účetnictví. Bylo zjištěno, že ve vztahu k zahraničním společnostem žádal providery těchto společností o provedení platebních transakcí. Toto vyplývá z řady e-mailů, ve kterých obžalovaný Kubiska žádá o provedení finanční transakce. Znění těchto zpráv nelze považovat za příkazy obžalovaného Kubisky k platbám, a rozhodně z nich nevyplývá, že by obžalovaný byl tím, kdo je za provedení platby zodpovědný, či dokonce že by mu bylo známo, jakého plnění se týkají. Jen těžko lze připustit, že by mohl pokyny k platbám na základě svého rozhodnutí dávat obžalovaný Kubiska, když ani jeho náplní práce nebylo zabývat se konkrétními smluvními vztahy, respektive obsahem smluv, na základě kterých jsou finanční prostředky zasílány. Obžalovaný byl zcela evidentně k tomu, jaké platby má provádět, instruován ze strany svých nadřízených Davida Michala a Karolíny Babákové. Tito uvedli, že tyto pokyny činili na základě pokynů svých klientů, které delegovali na obžalovaného Kubisku, případně na Petra Michala, který pokyny delegoval na obžalovaného Kubisku. Stejně jako u obžalovaného Kubisky soud nemohl dospět bez pochybností a dalších důkazů k tomu, že osoba v postavení účetní Jana Šádková, David Michal a Karolína Babáková jako advokáti, nebo pracovník účetní společnosti Petr Michal řídili trestnou činnost spočívající v přeposílání finančních prostředků z účtu Cokeville Assets na účty zahraničních společností, když nebylo prokázáno, že by jim bylo známo, že se jedná o finanční prostředky pocházející z údajné trestné činnosti. Nadto, jak již bylo uvedeno, ani nebylo prokázáno, že by tyto finanční prostředky byly na účet Cokeville Assets zaslány z hlediska původu právě ze společnosti Neograph resp. DPP.