FAQ

V ústním zdůvodnění rozsudku 17.5.2019 Mgr. Hovorka uvedl:

„Na základě podrobného dokazování, které soud prvního stupně učinil ve vztahu ke skutku části Neograph dospěl tedy k závěru, že byť se skutek popsaný, vymezený v dílčím skutku I/2 částečně stal, to jest došlo k výběru dodavatele na tisk a dodávku jízdních dokladů, s tímto byla uzavřena předmětná smluvní dokumentace a tento službu poskytoval, ale v hlavním návrhu označený skutek není trestným činem.“ Rozsudek ve výrokové části uvádí pouze “v žalobním návrhu označené skutky nejsou trestnými činy.

Přesto však, 20.5.2019 Reportéři ČT část pořadu „Bez trestu“ zahajují prohlášením: „Podezřelé transakce, jejichž prostřednictvím byly z Dopravního podniku vyvedeny stamiliony korun, skutečně probíhaly. Byly to ale obyčejné obchody, nikoliv trestný čin. S tímto závěrem uzavřel zatím nepravomocně soud takzvanou jízdenkovou kauzu“.

Vrchní soud během zdůvodnění rozsudku uvedl, že jednání obžalovaných bylo společensky žádoucí.

Reportéři ČT dne 10.1.2022. komentují “Vrchní soud zdůraznil, že osvobozující rozhodnutí neznamená, že se obžalovaní manažeři vůbec ničeho nedopustili.“; Z kmotra eskamotér.

11.995 článků evidovaných za období 2011-2019 v databázi Newton.

Z analýzy společnosti Monitora (předložené soudu v rámci civilního řízení o odškodnění) plyne, že pouze k osobě I. Štiky bylo vydáno 301 článků, z nich 98,3 % negativních a 0 % pozitivních.

Dosah článků (např. z 21.11.11) byl 4 928 176 čtenářů.[1] Článek s atraktivním titulkem „Lid vs. Ivo Rittig“ si našel 450 824 čtenářů. O návrhu trestu SZ 15.4.2019 bylo informováno 7 066 559 čtenářů. Obhajoba dostala prostor k oslovení 62767 čtenářů 16.4.2019).

Vyvážený článek (Rozsudek v kauze pražského Dopravního podniku a lobbisty Rittiga je totálním debaklem obžaloby. Soud neuznal odposlechy a klíčový svědek je nedůvěryhodný) dostihl 67 448 čtenářů. 

   

 

[1]Dosah je mediální dopad vyjádřený jako počet potenciálně zasažených čtenářů,
posluchačů či diváků.“; Analýza dopadu mediálních výstupů na veřejnost, Monitora
2022.    

Ne. Byla to zkratkovitá, neověřená novinářská kachna, založená na neprokázaných tvrzeních NFPK ("Je tedy pravděpodobné, že konečným příjemcem 17 haléřů za jízdenku byl právě on," uvedli představitelé Nadačního fondu proti korupci"). 

Během soudního procesu v letech 2018-2019 vyšlo najevo, že jednak s ohledem na exkluzivní zabezpečení těchto jízdenek není vůbec možné stanovit obvyklou cenu, jednak že po ukončení dodávek od Neograph dodávala dopravnímu podniku jízdenky STC, a to ve stejném provedení za stejnou cenu, od r. 2013 v odlišném provedení (s horším zabezpečením) za cenu, která však nebyla snížena o výše zmíněných 17 haléřů.

V r. 2021 Vrchní soud v Praze potvrdil závěry Městského soudu, že provize placená Neographem zprostředkovateli nezvyšovala cenu jízdenek pro dopravní podnik, ale šla k tíži Neographu. 

Kauza byla postavena na tvrzení Sitty ml. a NFPK o předražení každé jednotlivé jízdenky o provizi pro Ivo Rittiga. Ve skutečnosti ale provize neměla vliv na konečnou cenu jízdenek, jejich cenu tedy nezvyšovala.

Hodnocení Městským soudem:

1. provizi je "možné hodnotit z pohledu společnosti Neograph jako přiměřenou."
2. "Provize obsažená v ceně Jízdenek, v každém případě snižovala zisk společnosti Neograph, ale nezvyšovala cenu Jízdenek. Zahrnutí provize do nákladů je zcela běžný postup z hlediska obchodního, účetního i daňového, ale nemá vliv na výši dosažitelné ceny produktu trhu."
3. Vznik škody dopravnímu podniku tak byl "definitivně vyloučen".
4. "nelze prokazatelně dospět k závěru, že finanční prostředky, které společnosti Cokeville Assets získala od společnosti Neograph následně inkasoval obžalovaný Ivo Rittig"

Z vyjádření Vrchního soudu:

"Závěr nalézacího soudu, že byly dodávány jízdní doklady za cenu nikoli předraženou, odpovídá i zjištění, že STC dodávala DPP po ukončení obchodní spolupráce mezi Neographem a.s. a DPP ke konci roku 2011 zcela totožný produkt na stejném ceninovém papíře spol. Neograph a.s. za totožnou cenu, jako ji dodával Neograph a.s. v původním smluvním vztahu. Je tak zřejmé, že na celkovou cenu dodávky jízdních dokladů nemělo vliv odpadnutí vyplácené provize zprostředkovateli spol. Cokeville Asset, kdy STC tak realizovala z této zakázky vyšší zisk, než původně realizovala spol. Neograph a.s." 

Ne. Kvalitu potvrdil jednak znalecký posudek, analýza fakulty polygrafie a konečně i sami Sittové.

Vyjádření svědka obžaloby, Ing. Sitty ml.:
• „… jen a pouze ochranné prvky v papíru nebyly ani u nejlepších padělků prolomeny“ (č. l. 3900).
• „… naše jízdenka je na vyšším stupni ochrany než jízdenka předchozího dodavatele. Tuto kvalitativní skutečnost potvrzuji“ (č. l. 4822).

Další svědek obžaloby, JUDr. Sitta st., se ke kvalitě jízdenek vyjádřil také:
• 28.3.2014: „… toto byl jedinný ochranný prvek, který mimochodem nebyl v padělaných jízdenkách v roce 2011 prolomen. Dále uvádím, že pro mě je nepředstavitelné, že tento jedinný prvek, který nebyl v padělaných jízdenkách prolomen tak po ukončení spolupráce s DPP se tento prvek již neobjevil v současné jízdence“ (č. l. 4175).
• 3.6.2014: „Začali jsme nabízet ochranné prvky, které jsme uměli jako jediný v Evropě nebo dokonce ve světě“

jízdní doklady, které byly dodávány do DP, byl na škále 1 až 10 ohodnoceny číslem 8, jízdenky od Neographu škálou 10, Státní tiskárna tedy poté, co byl ukončen smluvní vztah s Neographem, bodovým hodnocením 7

Neograph nabídl cenu o 7,8% nižší než průměrná cena předchozích dodávek Schwarz Druck, a to při vyšší kvalitě

Sitta st.:
• „Byl takovýto unikátní prvek použit při výrobě ceninového papíru dodávaného pro DPP ze strany NEO v období 2007 a dále? Ano.“ (č. l. 4255)
• „… jediný ochranný prvek, který nebyl napodoben byla zelená barva, kterou byla jízdenka probarvena v celé své tloušťce“ (č. l. 4253)
• „… toto byl jedinný ochranný prvek, který mimochodem nebyl v padělaných jízdenkách v roce 2011 prolomen. Dále uvádím, že pro mě je nepředstavitelné, že
tento jedinný prvek, který nebyl v padělaných jízdenkách prolomen tak po ukončení spolupráce s DPP se tento prvek již neobjevil v současné jízdence“ (č. l. 4175)

Sitta ml.:
• „… jen a pouze ochranné prvky v papíru nebyly ani u nejlepších padělků prolomeny“ (č. l. 3900)
• „...naše jízdenka je na vyšším stupni ochrany než jízdenka předchozího dodavatele. Tuto kvalitativní skutečnost potvrzuji." (č. l. 4822) 

Ne, Vrchní soud jednoznačně potvrdil, že provize, kterou platil dodavatel jízdenek (Neograph) zprostředkovateli (Cokeville) jen snižovaly zisk Neographu, na cenu jízdenek neměly žádný vliv.

Dozorující státní zástupce podal obžalobu, aniž by doložil jím tvrzenou škodu.

Znalecký posudek Juráň nevyčíslil žádnou škodu.
• Podle zadání znalci to koneckonců ani nebylo účelem znaleckého posudku. Úkolem znalce bylo porovnání fakturovaných částek u zcela nesouvisejících plnění a v různých časových obdobích.
• Znalec odpovídá na otázku, kolik by stály jízdenky Neograph v r. 2007, kdyby je dodávala STC za ceny roku 2012

že jediným důkazním prostředkem ohledně vzniklé škody, který byl státní zástupce schopen během 1477 dnů trvajícího přípravného řízení zajistit, byl znalecký posudek, jehož naprostou nepoužitelnost (mj. početní chyby cca 28 000 000) konstatoval jak Městský soud, tak Vrchní soud v Praze.

Z rozsudku MS Praha:

"závěry obžaloby o způsobené škodě bez jasného určení, z jakých údajů byla dovozena, a o jaké důkazy se opírá stanovení její výše, v porovnání s ostatními výše uvedenými důkazy v tomto směru provedenými, nemůže obstát a její akceptace v podobě podávané obžalobou by byla závěrem pouze hypotetickým, pro účely trestního řízení nedostatečným a nepřípustným.“

• „Soud po přezkoumání posudku a osobním výslechu znalce u hlavního líčení dospěl jednoznačně k závěru, že znalcem vypracovaný posudek nemůže být použit pro zjištění výše event. škody."
• „… státní zástupce byl z pana Juráně poněkud nešťastný, protože během hlavního líčení požádal, jestli by Juráň mohl doplnit svůj znalecký posudek a odstranit ty nesmysly, které tam jsou. Prosím vás, to je stejný, jako kdyby obhájce navrhl po výslechu svědka, ať mu dám ještě příště možnost, že se to lépe naučí. Ten důkaz byl proveden a neobstál. Je nepoužitelný.“ 

Ne,

Velkohubá prohlášení (“Z pražského dopravního podniku se podle Lásky vyváděla až miliarda ročně”), resp. NFPK (“Ve spolupráci s panem Sittou se nám podařilo najít důkaz y o těžké korupci.“) se ukázala jako lživá a nepodložená. Naopak Vrchní soud se vyjádřil, že obžalovaný management DPP se choval v souladu s péčí řádného hospodáře. 

6.12.2011 NFPK na tiskové konferenci prezentoval výsledky své spolupráce s V. Sittou ml. (soudem označeného za lháře, který zatajil informace, důležité pro rozhodnutí a sledoval své vlastní zájmy).

V r. 2012,2013 byli obviněni lidé z DPP, v r. 2014 kauza získala patřičný mediální spád obviněním Rittiga.

Obžaloba podána v r. 2017 . Pravomocný zprošťující rozsudek vynesen 1.9.2021.

2878 dní od obvinění ke zproštění 

Z toho:

2147 dní přípravné řízení od zahájení úkonů do podání obžaloby 

331 dní od zadání do vyhotovení posudku obžaloby

1052 dní soudního jednání 

Ne, všichni byli po zhruba 9 letech pravomocně osvobozeni, a to včetně spolupracujícího obžalovaného Kubisky, kterému se tak již podruhé nesplnila zjevná touha být whistleblowerem - odsouzeným mučedníkem protikorupční revoluce.

Ne. Opírala se pouze o nevěrohodné svědky a chybný znalecký posudek. Oba Sittové o provizi věděli od počátku, Kubiska měl informace pouze z doslechu ("v kuloárech společnosti Peskim (v kuchyňce, na kuřácké pauze").

• Z rozsudku k žalobě a žalobci:

1. "výpověď spolupracujícího obviněného Ing. Kubisky a materiály, které odcizil na svém pracovišti ve společnosti Peskim, a posléze předal policejnímu orgánu, obžaloba považuje za klíčové důkazní prostředky"
2. "Důkazní prostředky o dohodě tvrzené v obžalobě tak neexistují."
3. "Obžaloba je tak dle názoru soudu v tomto ohledu nekonsistentní a bez jakéhokoli zdůvodnění operuje se zmíněnými listinnými materiály selektivním způsobem."
4. "... tvrzení obžaloby nebyla ani v doplněném dokazování po prvotním částečném zrušení rozsudku podložena žádnými upotřebitelnými důkazy"
5. "je zcela evidentní, že státní zástupce činí závěry ze svých domněnek, nikoliv na podkladě důkazů."

• Je nepochybné, že obžaloba:

1. využila Ing. Jaroslava Kubisku, jako podklad pro vedení trestního řízení a následně k podání obžaloby. Státního zástupce ovšem nezarazila ochota Ing. Jaroslava Kubisky být obviněným za situace, že Ing. Jaroslav Kubiska se spontánně doznává k trestné činnosti spáchané jednáním, o kterém nemá žádnou povědomost, a kterou dovozuje pouze z fragmentů dokumentů, které údajně získal nelegálním způsobem při výkonu činnosti pro společnost Peskim.
2.  "...svoje úvahy čerpala výhradně z vyjádření obžalovaného Ing. Jaroslava Kubisky, který svou aktivitou získal statut spolupracujícího obviněného"

• Obžalovaný Ing. Jaroslav Kubiska:

1. "obšírně informuje o skutečnostech, o nichž nemůže mít reálnou znalost a útržkovitým informacím získaným v rámci jeho krátké činnosti pro společnost Peskim, s.r.o. dává významy pouze podle svých domněnek, ve zřejmé snaze tímto podpořit obžalobu proti Ivo Rittigovi a dalším osobám."
2. "přitom neměl žádné informace o aktivitách Ivo Rittiga, jeho vztahu s AK Šachta & Partners a společnostech, které podrobně popisuje"
3. "Přestože se tedy obžalovaný Kubiska dobrovolně přiznával k tomu, že se dopouštěl trestné činnosti tím, že legalizoval finanční prostředky získané trestnou činností, je soud toho názoru, že už z titulu své funkce nemohl vůbec znát podstatu smluvních vztahů, na základě nichž byly finanční prostředky zasílány, a jednal výhradně na základě pokynů svých nadřízených."

• Sittové:

1. je vysoce pravděpodobné, že oba svědci hráli v rozhodné době a hrají doposud svojí vlastní hru a jejich poměr k věci i k osobám některých obžalovaných je deformován jejich vlastními zájmy.
2. Výpověď svědka JUDr. Vladimíra Sitty soud hodnotí v podstatných momentech důležitých pro rozhodnutí soudu jako nepravdivou

• Sitta ml.:

1. Tuto část svědkovi výpovědi soud hodnotí jako zamlčení okolnosti podstatného významu pro rozhodnutí soudu
2. Je tedy nade vší pochybnost zřejmé, že svědek při prvním výslechu nemluvil před soudem pravdu o tom, že se o provizní smlouvě dozvěděl s odstupem jednoho a půl roku po jejím uzavření a až s tímto odstupem se s jejím obsahem seznámil.
3. Jako nevěrohodnou soud hodnotil také výpověď svědka ohledně vývoje jeho spolupráce s policií a vysvětlení časového odstupu od zjištění „nekalostí“ s provizní smlouvou a oznámením policii.
4. svědek v rozporu s ostatními důkazy umenšuje svou roli při sjednávání obchodního vztahu mezi Neographem a DPP