Vrchní soud Praha – výslechy znalců k “reviznímu posudku” Dr. Borguly

VRCHNÍ SOUD V PRAZE – PROTOKOL

o veřejném zasedání konaném u Vrchního soudu v Praze dne 31. srpna 2021 v 08:50 hod. v trestní věci obžalovaných Ing. Martina Dvořáka, nar. , Ing. Ivo Štiky, nar. , Ing. Jana Janků, nar. , JUDr. Petera Kmetě, nar. , Ivo Rittiga, nar. , Mgr. Bc. Davida Michala, nar. , Mgr. Marta Stubleye, nar. , Jana Valtra, nar. , Mgr. Karolíny Babákové, nar. , Petra Michala, nar. , Jany Šádkové, nar. a Ing. Jaroslava Kubisky, nar. , stíhaných pro zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle § 256 odst. 1, 2 písm. a), b) c) tr. zákoníku, ve formě účastenství dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, zločin zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) tr. zákoníku a zločin legalizace výnosů z trestné činnosti dle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), d) odst. 4 písm. a), b), c) tr. zákoníku.

Předmětem jednání je rozhodnutí o odvolání státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze, poškozených Dopravního podniku hl. m. Prahy a.s. a JUDr. Vladimíra Sitty, MBA proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. listopadu 2020, č. j. 47 T 7/2017-24371.

Přítomni:

Předseda senátu: JUDr. Luboš Vlasák – zpravodaj

Soudci: JUDr. Lenka Konopová, JUDr. Helena Kutzlerová

Obžalovaní:  Ing. Martin Dvořák,   Státní zástupce: JUDr. Adam Borgula,  a další ….. (vypuštěno)

Předseda senátu zahájil veřejné zasedání, konstatoval přítomnost osob a zjistil, že zákonné lhůty k přípravě u všech procesních stran byly zachovány a nic tedy nebrání tomu, aby se veřejné zasedání konalo.

Předseda senátu dále konstatuje nepřítomnost stálé členky senátu 4 To JUDr. Hany Hrnčířové z důvodu její dlouhodobé pracovní neschopnosti, načež v souladu s aktuálním rozvrhem práce Vrchního soudu v Praze a na základě rozhodnutí předsedy senátu 3 To jakožto senátu zastupujícího, byla ustanovena třetí členkou senátu 4 To JUDr. Helena Kutzlerová, neboť stážistka JUDr. Veronika Čeplová, zařazena pro období stáže do senátu 4 To a 10 To se nemůže z důvodu souzení senátu 10 To a své dovolené zúčastnit nařízeného veřejného zasedání v této věci.

Dále se čtou žádosti obžalovaných Ing. Jana Janků, JUDr. Petera Kmetě, Ivo Rittiga, Mgr. Bc. Davida Michala, Jana Valtra, Mgr. Karolíny Babákové, Petra Michala a Jany Šádkové o konání dnešního veřejného zasedání v jejich nepřítomnosti.

Dále se čte úřední záznam Vrchního soudu v Praze z 31. 8. 2021, týkající se omluvy zmocněnce poškozeného Dopravního podniku Mgr. et Ing. Petra Prchala z neúčasti na dnešním veřejném zasedání.

Poté vyhlášeno

USNESENÍ

Podle § 234 tr. řádu za použití § 202 odst. 2, 4, 5 tr. řádu bude veřejné zasedání konáno bez přítomnosti obžalovaných Ing. Jana Janků, JUDr. Petra Kmetě, Ivo Rittiga, Mgr. Bc. Davida Michala, Jana Valtra, Mgr. Karolíny Babákové, Petra Michala a Jany Šádkové.

K dotazu předsedy senátu dále obhájce obž. Petera Kmetě Mgr. Petr Hron uvádí, že obž. JUDr. Peter Kmeť si zvolil jako obhájce pro doručování soudních písemností jeho osobu.

Poté se krátkou cestou předává státnímu zástupci a obhájci obž. Petera Kmetě Mgr. Petru Hronovi usnesení VS v Praze ze dne 3. 8. 2021, sp. zn. 4 To 38/2021, kterým bylo rozhodnuto o námitce podjatosti obž. JUDr. Petera Kmetě směřující proti osobám Vrchního soudu v Praze předsedovi JUDr. Luboši Vlasákovi a člence senátu JUDr. Lenky Konopové.

Ve vztahu k obžalovaným předseda senátu posléze konstatuje, že doručení bylo u všech obžalovaných vykázáno řádně a včas.

Předseda senátu dále seznámil strany s průběhem veřejného zasedání, na podkladě spisového materiálu přednesl podstatné skutečnosti z rozsudku Městského soudu v Praze a podal zprávu o stavu věci se zaměřením na dosavadní průběh trestního řízení a procesní situaci.

Strany považují zprávu o stavu věci za úplnou a nežádají její doplnění.

Přistoupeno k přednesu odvolání. 

Žalobce, zmocněnci

Státní zástupce přednáší odvolání zcela v souladu s jeho písemným odůvodněním ze dne 5. 5. 2021 str. 1-70 a dále dle doplnění odvolání ze dne 14. 5. 2020.

Zmocněnec poškozeného JUDr. Vladimíra Sitty, MBA JUDr. Filip Matouš plně odkazuje na obsah odůvodnění jeho odvolání datované dne 1. 4. 2021, které bylo odvolacímu soudu zasláno 7. 4. 2021, přičemž činí zcela shodný návrh.

Vzhledem k nepřítomnosti zmocněnce poškozeného Dopravního podniku hl. m. Prahy Mgr. et Ing. Petra Prchala se čte obsah jeho odvolání datované dne 12. 4. 2021 a 23. 5. 2021.

Státní zástupce pokud jde o vyjádření k dovolání poškozených Dopravního podniku hl. m. Prahy a JUDr. Vladimíra Sitty, MBA k tomuto bez vyjádření.

Zmocněnec poškozeného JUDr. Vladimíra Sitty, MBA JUDr. Filip Matouš bez vyjádření k obsahu odvolání poškozeného Dopravního podniku hl. m. Prahy.

Obhajoba

JUDr. Josef Monsport

Obhájce obžalovaných Ing. Dvořáka a Ing. Štiky JUDr. Josef Monsport k odvolání státního zástupce uvádí, že v jeho odvolání se opakují stále stejné skutečnosti, které byly obsaženy již v prvém odvolání a to včetně těch, se kterými se odvolací soud již řádně vypořádal. Dále se obhájce vyjadřuje pouze k těm částem odvolací argumentace státního zástupce, kde to má dle názoru obhajoby smysl. Jestliže přitom státní zástupce ve svém odvolání zmiňuje osobu Ing. Oumrta, důvodem je skutečnost, že obžalovaní Ing. Dvořák a Ing. Štika shodně uvedli, že způsob zadání projednávané zakázky a její administrace byly v působnosti jednotky zásobování, jejímž vedoucím byl Ing. Oumrt. Proti tomuto státní zástupce ve svém odvolání argumentuje poslední výpovědí Ing. Oumrta před nalézacím soudem, kterou sumarizuje tak, že jednotka zásobování o tom nerozhodovala a nebylo to ani v její kompetenci. Státní zástupce však ve svém odvolání opomněl fakt, že Ing. Oumrt byl vyslýchán před nalézacím soudem, přičemž jeho první výpověď včetně s tím souvisejících vnitřních předpisů DPP vůbec nezmiňuje. K dotazu nalézacího soudu přitom Ing. Oumrt mimo jiné v roce 2018 uvedl, že v letech 2007-2013 byl na pozici vedoucího jednotky zásobování a na dotaz, co bylo její náplní, uvedl, že měla na starosti nákup materiálu a služeb, načež dále obhájce cituje z výpovědí Ing. Oumrta před nalézacím soudem a to i ohledně problematiky zadávání dokumentace. K tomu obhájce dále konstatuje, že první výpověď Ing. Oumrta před nalézacím soudem zcela korespondovala s interními předpisy DPP platnými ve sledovaném období a tyto jsou založeny ve spise mimo jiné v přílohách 28.1, 28.2 a A17. Obhájce poté cituje ty pasáže z předmětných předpisů, které v dané věci shledává významnými dále i podstatný obsah pasáže 4.6.2 z příkazu generálního ředitele DPP, nazvaného Poslání a působnost útvaru DP. Za velmi významnou i s ohledem na další odvolací námitku obhájce považuje taktéž směrnici generálního ředitele DPP č. 23/2001 nazvanou Uzavírání obchodních závazkových vztahů, z níž posléze cituje pasáže z čl. 3.3.1 a 3.3.4 a vnitřní předpis DPP nazvaný Organizační řád DPP a to zejména č.l. 2.3.

Pokud jde o námitku státního zástupce ohledně Úřadu pro hospodářskou soutěž, že tento nebyl oprávněn vydat příslušné stanovisko v této věci, tzn., že bylo možné postupovat podle výjimky, když tento svůj názor zdůvodňuje tím, že ÚOHS je oprávněn dohlížet pouze na veřejné zakázky. Tento názor státního zástupce obhájce shledává zkresleným a nepravdivým, neboť součástí zákona o zadávání veřejných zakázek je též ustanovení § 18, v němž jsou specifikovány podmínky, za kterých je možné využít výjimky, přičemž je v pravomoci úřadu posoudit, kdy je ještě možné postupovat dle tohoto zákona a kdy je možné použít výjimku. Toho se ÚOHS řádně zhostil, když si dokonce ještě před svým závěrečným stanoviskem vyžádal další zprávu MF ČR a teprve na základě tohoto rozhodl, že v tomto případě lze postupovat podle výjimky ze zákona. V této souvislosti obhájce připomíná, že ani obžaloba explicitně netvrdila, že by v této věci nebylo možné postupovat podle výjimky, k čemuž obhájce cituje z obsahu obžaloby č. 119 předposlední odstavec a dodává, že k tomuto zaujal své stanovisko i odvolací soud ve svém usnesení 4 To 12/2020 na č.l. 52.

Jestliže pak státní zástupce opakovaně namítá, že obžaloba nestojí toliko na tvrzeném porušení zákona o zadávání veřejných zakázek, ale i na péči řádného hospodáře, je pak třeba dodat, že veškeré delikty spojované s péčí řádného hospodáře ve své skutkové podstatě vyžadují způsobení škody a to dle ustanovení § 137 tr. zákoníku, což se obžalobě nepodařilo prokázat. Pokud jde o opakovanou polemiku státního zástupce ohledně pojmu cenina, tento uvedl, že sice nechce polemizovat se závazným právním názorem odvolacího soudu, avšak trvá na tom, že označení jízdenky za ceninu bylo účelové. K tomuto obhájce argumentuje tím, že odvolací soud vyslovil takový právní názor, že jízdenka je cenina a tudíž označení jízdenky za ceninu nemůže být účelové.

Pokud je v odvolání státního zástupce, v němž je namítáno, že v této věci spol. Neograph a.s. nemohla provést nabídkovou kalkulaci na základě výzvy učiněné ze strany DPP a to proto, že smlouvu se svým subdodavatelem uzavřela až měsíc poté, co byla uzavřena smlouva s DPP a tudíž tyto údaje nemohla znát, obhájce k tomu odkazuje na provedený listinný důkaz. Jedná se o e-mail obž. Ing. Janků adresovaný Ing. Oumrtovi ze dne 9. 1. 2008, z něhož cituje příslušnou pasáž ohledně cenové nabídky a dodává, že samostatnou přílohou tohoto e-mailu byla právě cenová nabídka. K tomu je pak nezbytné dodat, že v tomto směru bylo vedeno doplnění dokazování před nalézacím soudem, když Ing. Sitta ml. při výslechu dne 7. 9. 2020 na dotaz, zda znal v reálném čase výsledky, či o čem se jednalo s DPP, uvedl, že v nějaký moment přišel Ing. Janků s tím, aby nám řekl, jaká je finální prodejní cena. Jestliže je pak v napadeném rozsudku poukazováno na četnou e-mailovou komunikaci mezi STC a spol. Neograph a.s., přičemž je zřejmé, že cena byla dofinalizována a pokud by přesto existoval nějaký prostor k jejím posunům, to již nebylo věcí DPP, obhájce k tomu dodává, že spol. Neograph a.s. dala závaznou cenovou nabídku, která byla zakomponována do předmětné smlouvy. Odvolací soud přitom v souvislosti s kalkulací nabídkové ceny – strukturovaný rozpočet vyslovil úvahu, zda se pod tímto pojmem nerozumí to, že by spol. Neograph a.s. podala rozpad nabídkové ceny na své náklady a čistý zisk. I k tomuto bylo vedeno i dokazování v rámci druhého hlavního líčení před nalézacím soudem, kdy Ing. Sitta ml. byl v rámci svého výslechu dne 7. 9. 2020 dotázán ohledně stanovení ceny STC. K tomuto obhájce dále cituje odpověď jmenovaného učiněnou v rámci předmětného výslechu. Na totéž byl navíc dotazován i JUDr. Sitta st. při svém doplňujícím výslechu dne 8. 9. 2020, kdy k dotazu, zda spol. Neograph a.s. získávala za jeho působení zakázky a dodávala ceninový papír, odpověděl, že svým odběratelům rozklad cenové nabídky na náklady a marži nesděloval. Obžaloba přitom stojí zejména na vyjádřeních Ing. Sitty staršího a mladšího, přičemž s nimi koresponduje i znalecký posudek Equita Consulting s.r.o., kde jeho zpracovatelka uvedla, že by bylo velmi neobvyklé a nestandardní, aby dodavatel sděloval svému odběrateli, jaký je jeho zisk, když jedinou výjimku mohou tvořit státem regulované zakázky, o které však v daném případě nešlo. Koneckonců k oné cenové nabídce se v rámci svého posledního výslechu před nalézacím soudem dne 9. 9. 2020 vyjádřil i Ing. Oumrt, na dotaz ohledně cenové nabídky z pozice vedoucího zásobovací jednotky uvedl, že za jednotku zásobování považoval cenovou nabídku v pořádku.

V souvislosti s argumentací státního zástupce ohledně bezdůvodného zrušení otevřeného výběrového řízení na dodávku jízdenku obhájce zmiňuje dopis policie z 14. 9. 2007, v němž bylo upozorňováno na sofistikovanou padělatelskou dílnu v zahraničí z 14. 9. 2007. Jednalo se o dopis  národní centrály proti penězokazectví adresovaný STC k rukám pana Kubíčka, v jehož závěru se uvádí, že uvedená situace již byla projednána s obchodně ekonomickým ředitelem DPP Ing. Štikou a dalším pracovníkem DPP. Z tohoto je tak zřejmé, že ještě před tímto dopisem došlo k jednání na úrovni DPP. Pokud jde tedy o tvrzení státního zástupce, že by předmětné výběrové řízení stačilo doběhnout ve stejném termínu, kdy byla uzavřena smlouva s jediným dodavatelem, tak to jsou spekulace, kdy je známo z mnoha obdobných případů, že výběrová řízení trvají několik let.

Padělatelnost jízdenky

K opakovanému ponižování významu jízdenky DPP státním zástupcem tím, že není pravdou, že jízdenka spol. Neograph a.s. je nepadělatelnou, nýbrž padělána byla, obhájce uvádí, že státní zástupce neřekl, co bylo paděláno. Byly padělány ochranné prvky STC nikoli ochranný prvek v ceninovém papíru z produkce spol. Neograph a.s., přičemž tyto padělky byly zjištěny v roce 2011, tzn. zakázka a dodávky nových jízdenek spol. Neograph a.s. běžely bez zjištění padělků v letech 2008-2011. Jestliže pak státní zástupce poukazoval na to, že je třeba se zabývat Směrnicí generálního ředitele DPP č. 23/2001 včetně doplňku ze dne 1. 5. 2007, kterým přešlo podpisové právo u všech smluv s limitem nad                  500.000 Kč na generálního ředitele, k tomuto obhájce uvádí, že ano. Nicméně to automaticky neznamenalo, že by na generálního ředitele přešla povinnost osobně přijímat a jednat s uchazeči o zakázky a tyto i administrovat, protože zůstaly i nadále v platnosti základní ustanovení této a dalších směrnic, o nichž bylo hovořeno a které jsou obsaženy v přílohách policejního spisu.

Výpočty znalce Juráně

Pokud jde o výpočty znalce Ing. Jana Juráně přibraného Policií ČR, které shledal státní zástupce jako dobré, přičemž ve znaleckém posudku se uvádí, že je třeba akceptovat nějaké výdaje na vylepšení ochrany jízdenek proti padělání, toto není možné ilustrativně investovat do zvýšené ochrany jízdenek např. ve výši 1/4 celkového rozpočtu DPP, navíc se k tomuto již vyjádřil i nalézací soud. Soud I. stupně přitom poukázal nejen na početní chyby, nýbrž i na vadné zadání, které nesměřovalo k podstatě projednávané věci. Pokud jde o ilustrativní tvrzení, že nelze investovat do zvýšené ochrany nepřiměřené finanční prostředky, s tímto tvrzením se obhájce sice ztotožňuje, nicméně státní zástupce opomenul zmínit opakovaná vyjádření obž. Ing. Štiky dokládané prostřednictvím grafů, v nichž byla prezentována čísla z ověřitelných zdrojů, že v období dodávek spol. Neograph a.s. dokonce klesly náklady na pořizování jízdenek pro DPP proti předchozímu dodavateli spol. Schwarz Druck na polovinu. Došlo tak k významnému snížení nákladů na výrobu jízdenky na polovinu, mimo jiné tak i proto, že Magistrát hl. m. Prahy na konci roku 2007 změnil cenu tarifů zvýšením ceny jízdenek, kdy výnosnost z ceny nové jízdenky byla dokonce vyšší než u předchozích jízdenek dodávaných spol. Schwarz Druck.

Odposlechy v hotelu Ventana

Co se týče odposlechů v hotelu Ventana Prague, k tomu obhájce odkazuje na napadený rozsudek, kde se uvádí, že se jedná o odposlechy pořízené v roce 2012, avšak předmětná zakázka byla zadána v roce 2008. Obhajoba se přitom s napadeným rozsudkem shoduje v tom, že tento hodnotí přístup státního zástupce k provedeným odposlechům tak, že vytrhává z pasáží jednotlivé věty a opomíjí to, co bylo řečeno předtím i poté a tudíž i celkový kontext. Státní zástupce přitom ve svém odvolání ve vztahu k Ing. Dvořákovi a Ing. Štikovi zmiňuje tři linie. Jednak zdůrazňuje, že ani v jednom z pořízených hovorů nehovořil obž. Ing. Štika ani obž. Ing. Dvořák, ale jednalo se o hovor více osob, kdy jedna z nich uvedla, že ceny dělaly jak chtěli, resp. po dohodě s obž. Ing. Štikou. Obhájce k tomuto doslovně cituje z přepisu pořízené nahrávky ve vztahu k osobě označené jako M4, k čemuž dodává, že se zde hovoří o dodatcích, přičemž škoda byla postavena na rámcové smlouvě. Nicméně dle názoru obhajoby státní zástupce pomíjí předchozí části téhož rozhovoru, kde se hovořící osoby pozastavovaly nad tím, že byl uzavřen velmi špatný dodatek smlouvy, který poškozuje spol. Neograph a.s., neboť spol. Neograph a.s. dodává do DPP za 0,30 Kč něco, co sám nakupuje sám od svého dodavatele STC za částku 2,30 Kč. V další části předmětné nahrávky se přitom hovoří o tom, že obž. Ing. Štika o tom asi věděl, což dle obhajoby zpochybňuje existenci nějaké dohody uzavřené obž. Ing. Štikou, kdy se tento měl podílet na nějakých pracích, které by poškozovaly spol. Neograph a.s. Dle obhajoby přitom nelze navíc vyloučit, že část předmětného hovoru byla o tom, že se neznámá osoba snažila omlouvat z toho, jak mohlo dojít k tomu, že se nějaký dodatek rámcové smlouvy stal pro spol. Neograph a.s. tak prodělečným. Nelze přitom vyloučit, že následující pasáž pak spíše směřovala k vylepšení vlastního image ohledně toho, co se v minulosti udělalo špatně a značně to spol. Neograph a.s. poškozovalo a že si tam tehdy oni mohli dělat, co chtěli. Pokud jde o druhou línii zdůrazňovanou státním zástupcem v tom smyslu, že na pokrytí nákladů souvisejících se spol. Neograph a.s. participoval obž. Ing Dvořák, obhájce k tomuto uvádí, že příslušná pasáž začínala tím, že nějaká osoba hovořila o tom, že má 20.000.000 Kč manko, přičemž tuto částku dluží ministerstvům a dále obhájce dále cituje příslušnou pasáž ze zvukové nahrávky. V této nahrávce přitom zazněla jména různých osob, mezi nimi např. obž. Ing. Dvořák, pan Čmejla, Randál, Janeček včetně jmen policistů, přičemž se jedná o souhrn informací různého charakteru. Obhájce v této souvislosti uvádí, že již při závěrečné řeči před nalézacím soudem bylo ze strany obhajoby upozorňováno na to, že v případě osoby jménem Dvořák není zřejmé, zda se jedná o konkrétního Ing. Martina Dvořáka, neboť v dané době působilo na významných manažerských postech u DPP několik dalších osob tohoto jména. Z doslechu se přitom obhajoba dozvěděla, že onou osobou by měl být Ing. Dvořák, nejvyšší generální ředitel spol. AERO Holding Praha a.s., společnosti sdružující ČSA a letiště Praha. Třetí státním zástupcem zdůrazňovaná linie z odposlechů z hotelu Ventana se pak týkala rozhovoru obž. Ing. Janků pravděpodobně s obž. Mgr. Michalem, kteří měli hovořit o předraženosti jízdenek. K tomu obhájce namítá, že na počátku celého hovoru se hovořilo o tom, že média zveřejnila zprávu, že nově dodává STC za cenu o 900.000 Kč nižší. Osoby, které se přitom předmětného hovoru účastnily, sice říkaly, že ano, ale jedná se o jiný produkt, kdy jízdenka STC je něco jiného, pokud jde o provedení bezpečnostních prvků, než jako tomu bylo u jízdenky od spol. Neograph a.s. Navíc jedna osoba ještě před státním zástupcem zvýrazňovanou větou řekla, že jim nikdy předražení jízdenek neprokázali. V další pasáži hovorů pak dle státního zástupce měl být tím hovořícím obž. Ing. Janků, který mluvil o nějaké provizi, která měla činit 20.000.000 Kč ročně a tudíž je nejen o 900.000 Kč levnější, ale že je to o mnoho předražené. Takovýto údaj ve vztahu ke zmiňované provizi shledává obhájce nesmyslným, což musí být známo i státnímu zástupci, neboť jestliže obžalovaný říká, že dodávali levněji a tím je to předražené, vzápětí však následuje další výrok hovořícího, v němž se uvádí, že o těch 900.000 Kč, o které dodávali STC levnější, přitom ubrali na zabezpečovacích prvcích jízdenek proti jejich padělání.  Následně někdo další hovořil o tom, že jestliže se vytýká provize spol. Cokeville Assets Inc., tak si ji dnes nechávají od STC.

Co se týče zvláštní úlohy Ing. Valtra, který se v celé věci angažoval ještě před uzavřením poradenské smlouvy s DPP na konci roku 2008, na což poukazoval státní zástupce ve svém odvolání, k tomu odvolací soud uvedl, že v dané situaci působí přinejmenším podivně, pokud by Ing. Valtr posílal Ing. Janků v době, která ještě nebyla pokryta nějakou oficiální spoluprací o poradenství s DPP, údaje o cenách předchozího dodavatele spol Schwarz Druck. I k tomuto bylo vedeno doplněné dokazování, kdy byl mimo jiné vyslechnut i Ing. Oumrt za účelem zjištění osob, které měly přístup k údajům o cenách. Svědek Ing. Oumrt v rámci své výpovědi dne 9. 9. 2020 uvedl, že jeho odbor zásobování měl 130-150 osob, načež na dotaz, zda dokáže odhadnout, kolik osob při běžné spolupráci mělo oprávnění nahlížet do interního systému odpověděl, že cca 35 osob z jeho jednotky. Obhájce v této souvislosti shrnuje, že přístup k údajům mělo mnoho osob, přičemž kde k nim obž. Ing. Valtr přišel, mu není známo, avšak v provedených důkazech není jediný důkaz o tom, že s tímto únikem informace měly souviset aktivity obž. Ing. Dvořáka nebo obž. Ing. Štiky.

K další argumentaci státního zástupce, která zmiňuje výsledky daňové kontroly zaměřenou mimo jiné i na předmětnou zakázku obhájce uvádí, že FÚ při daňové kontrole používá specifické nástroje a postupy, které nelze použít v trestním řízení. V tomto případě se jednalo o tzv. transakční metodu, kdy FÚ použil srovnání s brněnskou jízdenkou, která je však co do kvality zcela odlišná. Dále obhájce zmiňuje skutečnost, že i odvolací soud ve svém dřívějším rozhodnutí poukázal na to, že spol. Neograph a.s. v době uzavření smlouvy nebyla držitelem osvědčení NBÚ, když odkazuje na č.l. 146 spisu, kde se hovoří o tom, zda ze strany spol. Neograph a.s. nebyl DPP uveden v omyl. K tomuto se přitom obž. Ing. Dvořák a obž. Ing. Štika nemohou vyjádřit, neboť se jednalo o záležitosti, které byly mimo jejich sféru působnosti. Obhájce v této souvislosti zmiňuje i e-mail obž. Ing. Janků adresovaný Ing. Oumrtovi ze dne 9. 1. 2008, jehož součástí byla kromě přílohové části s cenovou nabídkou i prověrka bezpečnosti, načež k tomuto cituje pasáž z předmětné e-mailové komunikace. Nad rámec obhájce zmiňuje skutečnost, která již v rámci prvního dokazování před nalézacím soudem vyplynula na povrch, že podobný modus přímých dodávek byl zvolen mezi spol. Neograph a.s. a STC již v roce 2006, když přišel Ing. Bulíček s myšlenkou, že je příliš komplikované soutěžit a je možné dodávat ceninový papír ze spol. Neograph a.s. do STC napřímo s tím, že se bude jednat o ceninový papír s utajovanými prvky. Pro tento účel pak Ing. Bulíček dokonce půjčil spol. Neograph a.s. svého bezpečnostního pracovníka k tomu, aby pomohl JUDr. Sittovi získat prověrku fyzické osoby, kterou tento skutečně získal. Nelze tak vyloučit ani to, že jestliže podobné dodávky probíhaly mezi spol. Neograph a.s. a STC již od roku 2006, že tito byli mylně přesvědčeni o tom, že je vše v pořádku. Jestliže státní zástupce pak upozornil na to, že teprve následně po uzavření smlouvy mezi spol. Neograph a.s. a DPP vznikla utajovaná informace k STC, k tomu obhájce dodává, že z formálního hlediska sice ano, avšak Ing. Sitta ml. již v rámci své výpovědi při prvním hlavním líčení před nalézacím soudem uvedl, že jízdní doklad měly tři skupiny ochranných prvků a dále obhájce cituje z výpovědi tohoto svědka týkající se problematiky utajovaných ochranných prvků. Z výpovědí je pak zřejmé, že Ing. Sitta ml. považoval za věcného tvůrce minimálně jednoho utajovaného prvku ceninového papíru samotnou spol. Neograph a.s.

Co se týče státním zástupcem požadovaného důsledného zvážení odpovědnosti obž. Ing. Dvořáka za splnění podmínek výzvy, k tomuto obhájce odkazuje na zmiňované vnitřní předpisy DPP a dále na  e-mail obž. Ing. Janků adresovaný Ing. Oumrtovi, z něhož je patrné, že předmětnou zakázku administrovala a příslušné doklady dokladovala spol. Neograph a.s. vedoucímu jednotky zásobování, který měl povinnost nechat věc proběhnout tzv. kolečkem, vypořádat se s případnými připomínkami a teprve v tomto okamžiku s doporučujícím stanoviskem vše předkládat nadřízené osobě, která smlouvu připravovala k podpisu.

Odvolací soud pak ve svém rozhodnutí upozornil na to, že je nezbytné se více zabývat tím, jak je možné, že po přijetí rozhodnutí o nutnosti vydání nové jízdenky s lepším ochranným zabezpečením se přitom ještě koncem roku 2007 dodávaly velké objemy jízdenek od původního dodavatele spol. Schwarz Druck. K tomuto se opakovaně vyjádřil obž. Ing. Štika při hlavním líčení, když uvedl, že tomu bylo z toho důvodu, že Magistrát hl. m. Prahy na konci listopadu 2007 rozhodl o změnách tarifů směrem nahoru, tudíž bylo třeba vytisknout nové jízdenky. Smlouva s novým dodavatelem spol. Neograph a.s. přitom uzavřela, nebyla, neboť se tak stalo až v polovině ledna roku 2008, načež dodávky se rozběhly až na přelomu měsíce ledna/února téhož roku. Ohledně tisku jízdenek byla oslovena i STC se žádostí o pomoc v rámci vzniklého nouzového stavu, nicméně tato reagovala s tím, že na to nemá dostatek kapacity. O dodávkách se tak rozhodlo ještě za původního dodavatele, byť s rizikem menší míry zabezpečení, nicméně tuto variantu shledává obhájce v dané chvíli za nejlepší.

Papá Dvořák

Obhájce dále zmiňuje dědické řízení po pravém otci obž. Ing. Dvořáka a následujícím manželovi matky obžalovaného, když konstatuje, že celý příběh vznikl v okamžiku, kdy jeden z pracovníků spol. Peskim s.r.o. řekl, že Ing. Dvořák byl při účelovém zadávání zakázek odměněn 2 byty ve Špindlerově Mlýně, načež tyto byty byly napsány na otce obž. Ing. Dvořáka. K tomuto již v rámci prvního hlavního líčení obhajoba dokládala dědická rozhodnutí, z nichž vyplynulo, že v dědictví po otci obž. Ing. Dvořáka žádné byty nebyly, načež státní zástupce se s tímto neztotožnil. V následném pokračování řízení pak předložil státní zástupce dědické materiály po zemřelém Dr. Bauerovi, kterého si vzala matka obž. Ing. Dvořáka. Z předložených materiálů pak vyplynulo, že matka obž. Ing. Dvořáka si vzala Dr. Bauera v roce 2013, tzn. po odchodu obžalovaného od DPP, načež z dědického rozhodnutí je zřejmé, že obž. Ing. Dvořák nebyl účastníkem dědického řízení, přičemž předmětem řízení nebyly byty, ale pozemky a hospodářské budovy, které nacházejí nikoli ve Špindlerově Mlýně, ale v obci Vítkovice. Obhajobě pak není zřejmé, proč tuto otázku státní zástupce vůbec opětovně zmiňoval.

Závěrem obhájce konstatuje, že pokud jde o základní otázky, byly bezpochyby vyřešeny dvě polemiky. Jednak že jízdenka byla cenina a dále že byla možná výjimka ze zákona. Zbývá dořešit otázku, zda nákup nové jízdenky od spol. Neograph a.s. byly předražené či nikoli. K tomuto se dle názoru obhajoby opakovaně velmi podrobně vyjádřil nalézací soud, když jeho závěry nepostrádají prvky formální logiky. Nicméně jestliže k této problematice nechal státní zástupce vyhotovit nový znalecký posudek, je nezbytné ze strany obhajoby se vyjádřit i k tomuto reviznímu posudku.

Předseda senátu přerušuje obhájce s tím, že tento důkaz nebyl proveden v řízení před nalézacím soudem ani v řízení před soudem odvolacím a tudíž se nelze k tomuto reviznímu posudku vyjadřovat.

Obhájce JUDr. Monsport bere upozornění předsedy senátu na vědomí. K podaným odvoláním poškozených poté uvádí, že tito byli již v předchozím řízení před odvolacím soudem poučeni o tom, že v případě zprošťujícího rozsudku nemají právo se odvolávat. Co se pak týče odvolání poškozeného Dopravního podniku hl. m. Prahy, z něho plyne, že DPP převzal rétoriku obžaloby státního zástupce již z přípravného řízení, což obhájce shledává neobvyklým s ohledem na to, že DPP po dobu mnoha let trvajícího přípravného řízení dokládal policejním orgánům znalecké posudky a různá vyjádření o tom, jak zakázky proběhly nebo proběhnout měly, aniž by byla škoda identifikována. Najednou však po mnoha letech dochází i obratu, k čemuž má obhájce jediné vysvětlení a to takové, že se od té doby změnila politická garnitura na Magistrátu hl. m. Prahy, přičemž pravým důvodem mohou být i opakované časté změny ve vedoucích funkcích DPP.

K dotazu předsedy senátu ohledně přednesených skutečností, které obdržel odvolací soud od obž. Ing. Štiky, které jsou založeny ve svazku č. 121 na č.l. 24 758-24 818 a následně na č.l. 24 827-24 857 s tím, zda na tuto argumentaci lze odkázat, JUDr. Monsport uvádí, že teoreticky ano. Vzhledem k tomu, že však věděl o tom, že obž. Ing. Štika píše nějaké vyjádření, nechtěl ho nějak ovlivňovat. Pokud se však argumentace prezentovaná ve vyjádření obžaloby ohledně DPP kryje se skutečnostmi přednesenými obhajobou, pak na ně může odkázat.

JUDr. Vlastimil Rampula

Obhájce obž. Ing. Janků a Rittiga JUDr. Vlastimil Rampula úvodem odkazuje na skutečnosti přednesené obhájcem JUDr. Monsportem. Pokud jde o odvolání poškozených, tato byla již v rámci předchozího odvolacího řízení zamítnuta, neboť byla podána osobami neoprávněnými. K tomu obhájce zmiňuje ustanovení trestního řádu, v němž se hovoří o tom, že pokud soud zprošťuje, pak tím automaticky odkazuje poškozeného se svým nárokem na řízení občanskoprávní. Nerozhoduje tudíž o věcném podkladu onoho nároku, tzn., zda je správně vyjádřen nebo jeho podklad odpovídá provedenému dokazování. Z tohoto důvodu je obhájce přesvědčen o tom, že odvolání obou poškozených byla podána opět osobami neoprávněnými. Co se pak týče věcného základu odvolání poškozeného JUDr. Sitty a Dopravního podniku hl. m. Prahy, přesto že by měli mít poškození nárok podávat odvolání pouze do výroku o náhradě škody, věcně se oba dva poškození vyjadřují k vině, tzn. ke skutkovému základu. I proto se obhájce domnívá, že jejich odvolání jsou neoprávněná, přičemž se jedná o otázku procesní.

K odvolání státního zástupce obhájce uvádí, že již v rámci předneseného referátu k projednávané věci, byl dle jeho názoru nalézacím soudem správně konstatován i rozsah důkazů, provedených v rámci doplněného dokazování. V rámci provedeného dokazování bylo přitom provedeno značné množství důkazů, kdy nalézací soud při jejich hodnocení dospěl ke správným závěrům. Pokud jde o napadený rozsudek čítající 253 stran, obhájce je přesvědčen o tom, že se nalézací soud řádně vypořádal i se všemi právními názory odvolacího soudu v tom, jak má doplnit dokazování. Soud I. stupně pak správně vyhodnotil i tu část rozhodnutí odvolacího soudu, kdy v rámci svého závazného právního názoru zavázal nalézací soud doplnit dokazování a nově ve věci rozhodnout. Nalézací soud tuto poučku řádně splnil, když dokazování doplnil velmi podrobným a rozsáhlým znaleckým posudkem a to včetně výslechu znalkyně, která byla navíc přítomna i výslechu některých svědků, zejména JUDr. Sitty. V rámci výslechu znalkyně jí přitom bylo možné klást otázky proto, aby byl znalecký posudek v intencích závazků odvolacího soudu řádně vysvětlen, přičemž nejen obhajoba, ale i obžaloba měli možnost klást otázky. Z tohoto důvodu se obhájce domnívá, že námitky prezentované státním zástupcem v podaném odvolání nejsou opodstatněné, neboť nalézací soud se vypořádal s provedenými důkazy a řádně zdůvodnil zamítnutí těch návrhů na doplnění dokazování, které neprovedl.

Pokud jde o samotnou veřejnou zakázku, která byla zadána spol. Neograph a.s. DPP, bylo zde namítáno neoprávněné využití výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek. V této souvislosti obhájce odkazuje na postup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kdy v rámci svého vyjádření ze dne 15. 4. 2010 bylo konstatováno, proč není příslušným pro přezkoumání předmětné veřejné zakázky s odkazem na to, že právě v jejím rámci bylo možné postupovat dle výjimky stanovené zákonem. V této listině pak dle názoru obhajoby byly ÚOHS dobře koncipovány důvody, proč bylo postupováno v souladu se zákonem, tzn., že byla řádně využita výjimka s odkazem na utajované informace. K tomuto obhájce připomíná, že ÚOHS právě k vyhodnocení toho, zda je či není příslušným k přezkoumání postupu veřejného zadavatele v souladu se zákonem, si musel tuto otázku nejdříve vyjasnit, tzn., zda jeho pravomoci spadají na přezkum či nikoli. Dospěl přitom k závěru, že byla řádně využita výjimka podle zákona a tudíž není oprávněn k přezkoumání postupu veřejného zadavatele. V citované písemnosti pak mimo jiné ÚOHS odkazuje na ustanovení § 139 odst. 1 zákona u utajovaných informací, jehož součástí je příloha č. 3 obsahující seznam utajovaných informací v oblasti působnosti MF ČR, kdy obhájce dále cituje skutečnosti uváděné v bodě 14, 15, 17 a 20 tohoto ustanovení a dodává, že bylo v rámci dokazování prokázáno, že jízdenka je cenina. Stejně tak bylo přitom prokázáno, že jízdenka dodávaná spol. Neograph a.s. DPP obsahovala utajovanou informaci, což potvrdil i v rámci své svědecké výpovědi bezpečnostní ředitel STC. Existuje zde tudíž dvojí ochrana, utajované prvky a utajovanou informaci, která byla obsažena i v této jízdenky, načež tato utajovaná informace byla zahrnuta do protokolu o utajovaných informací u STC. Bezpečnostní ředitel STC přitom nesdělil, o jakou informaci se jedná, avšak potvrdil, že jízdenky obsahovaly utajovanou informaci. V roce 2010, tzn. 2 roky po zahájení výroby jízdenek pak i ÚOHS konstatoval, že dodávky jízdenek obsahovaly utajovanou informaci.

Co se týče samotného vztahu mezi DPP a spol. Neograph a.s., kdy je státním zástupcem zpochybňován způsob, jakým došlo k navázání této spolupráci a zda se na jejím zahájení jakkoli podílela spol. Cokeville Assets Inc., obhájce k tomuto akcentuje provedený listinný důkaz a to Smlouvu o poskytování poradenských a zprostředkovatelských služeb uzavřenou mezi spol. Cokeville Assets Inc. a spol. Neograph. Obsahem předmětné smlouvy tak nebylo pouze zprostředkování, ale i poradenství, kdy v rámci poradenské činnosti bylo spol. Neograph a.s., resp. obž. Ing. Janků doporučeno, aby se vymanil z područí subdodávek a začal dodávat jako hlavní dodavatel, načež tato spolupráce byla nakonec i úspěšně realizována. Koncepce poradenské a zprostředkovatelské smlouvy byla přitom postavena na tom, že nárok na odměnu, resp. provizi má zprostředkovatel a poradce pouze tehdy, pokud bude navázána spolupráce s DPP a to ze skutečné částky fakturované spol. Neograph a.s. S tím se taktéž vypořádal i nový znalecký posudek. K tomuto obhájce dále připomíná, že hovory o tom, že spol. Neograph a.s. mohla dodávat DPP konečný produkt, tzn. celou jízdenku, byly započaty již v létě 2007, avšak až v říjnu téhož roku přišel DPP znalecký posudek soudního znalce RNDr. Musila, který konstatoval, že pro účely zjištění a kontroly padělků by lepší ochrana jízdenek pro DPP byla zajištěním spolupráce spol. Neograph a.s. s STC, což bylo nabízeno DPP zastoupeného obž. Ing. Štikou, obž. Ing. Janků společně s obž. JUDr. Kmetěm.

Námitka k TPA Valuation

Pokud jde o další skutečnosti, obhájce odkazuje na závěry nalézacího soudu ohledně provedených důkazů, přičemž k tomuto nemá co dodat. K námitkám státního zástupce obhájce uvádí, že tyto byly již prostřednictvím návrhů na doplnění dokazování vytýkány v rámci jeho závěrečné řeči, přičemž nalézací soud se s nimi řádně vypořádal. Dále se obhájce podrobněji vyjadřuje k doplnění odvolání znaleckým posudkem, který státní zástupce předložil odvolacímu soudu a s nímž se obhajoba měla možnost seznámit. K návrhu státního zástupce doplnit dokazování znaleckým posudkem obhájce vznáší procesní námitku a to z toho důvodu, že státní zástupce dne 7. 4. 2021 požádal spol. TPA Valuation & Advisory s.r.o. o podání znaleckého posudku. Již samotná žádost dle názoru obhajoby vyvolává pochybnosti o správnosti zadání, neboť státní zástupce ve své žádosti uvedl, že revizní přezkoumání shora označeného znaleckého posudku, z jehož závěrů vycházel i napadený rozsudek, shledává nezbytným a dále obhájce cituje z předmětné žádosti státního zástupce. K tomuto obhájce poté doplňuje, že již v úvodu zadání státní zástupce vymezil své pochybnosti o znaleckém posudku, načež tento posudek předkládá státní zástupce ve smyslu ustanovení § 110a tr.ř. Jedná se o tzv. revizní znalecký posudek č.  1244/2021 vyhotovený spol. TPA Valuation & Advisory s.r.o., znalecká kancelář, k čemuž obhájce dodává, že ale pojem revizní znalecký posudek zákon o znalcích a tlumočnících nezná, neboť zná pouze termín znalecký posudek, který přezkoumává jiný znalecký posudek. Navíc od 1. 1. 2021 nabyla účinnosti novela a to zákonem č. 254/2019 Sb., Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a ve stejný okamžik nabyl účinnosti i zákon č. 255/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, když tímto zákonem byl do trestního řádu vsunut § 109a. Obhájce dále cituje z ustanovení § 2 odst. 1, § 6, § 7 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., a dodává, že jak je již zřejmé z označení předmětného znaleckého posudku a subjektu, který tento posudek pro státního zástupce vypracoval, znalec se označil jako znalecká kancelář. V této souvislosti obhájce odkazuje na ustanovení § 47 zákona č. 254/2019 Sb., kde se hovoří o tom, jak je to s přechodným ustanovením u znaleckých ústavů a dále cituje obsah odst. 2. Přitom obhajoba poukazuje na skutečnost to, že při kontrole toho, v jakém oddíle znalecký ústavů byla zapsána spol. TPA Valuation & Advisory s.r.o., byla tato byla zapsána v oddílu I., což znamená, že tento znalecký ústav podle starého zákona je nově znaleckou kanceláří. K tomuto obhájce dále cituje obsah ustanovení § 109a a § 110 tr.ř. v souvislosti s předkládaným revizním znaleckým posudkem, přičemž dle názoru obhajoby se jedná o znalecký posudek, jehož účelem je přezkoumání jiného znaleckého posudku. Obhájce je pak přesvědčen o tom, že státní zástupce předložil znalecký posudek jako revizní znalecký posudek s odkazem na ustanovení § 110 tr.ř. , který byl vyhotoven subjektem, který však nebyl a není ze zákona ke zhotovení takového posudku oprávněn. Za správný postup by přitom obhajoba spatřovala takový, pokud by si státní zástupce nechal vyhotovit nový znalecký posudek a nikoli nechal přezkoumat stávající, neboť znalecká kancelář není oprávněna, resp. povolána k přezkoumání posudku podaného jiným znalcem dle aktuální platné právní úpravy. Závěrem obhájce namítá, že byť je tento revizní znalecký posudek předkládán s odkazem na znění ustanovení § 110a tr.ř. jako znalecký posudek předložený stranou, nejedná se o znalecký posudek, nýbrž posudek, jehož úkolem je přezkoumání jiného znaleckého posudku. Dle názoru obhajoby přitom z dikce zákona vyplývá, že k tomuto je oprávněn pouze předseda senátu v řízení před soudem a nikoli strana. Závěrem obhájce podotýká, že v rámci tohoto odvolacího řízení bylo podáno nejen odvolání, nýbrž i stížnost proti usnesení, kterým nalézací soud zrušil zajištění majetku.

Předseda senátu k dotazu obhájce JUDr. Rampuly uvádí, že tato stížnost není předmětem dnešního veřejného zasedání.

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LL.M.

Obhájce obž. Šádkové JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LL.M. k podaným odvoláním uvádí, že s odvoláním státního zástupce nesouhlasí a to ani s důvody v něm uvedenými. Tyto dle jeho názoru nemají oporu ať již v procesních námitkách či v hodnocení skutkovém, které provedl nalézací soud. Zároveň se obhájce ztotožňuje s obsahem přednesu předchozích obhájců, zejména pokud jde o odvolání poškozených jakožto osob neoprávněných, kdy shledává výrok nalézacího soudu, jímž odkázal poškozené na řízení ve věcech občanskoprávních zákonným. Z tohoto důvodu obhájce shledává výrok soudu I. stupně, kterým odkázal na občanskoprávní řízení v souladu se zákonem a tudíž odvolání podaná oběma poškozenými jako osobami neoprávněnými. Co se týče blanketního odvolání poškozeného Dopravního podniku hl. m. Prahy, v kterém bylo výslovně uvedeno, že se odvolává do zprošťujícího výroku, toto poškozenému vůbec nepřísluší. Závěrem obhájce konstatuje, že v důkazním materiálu předloženém státním zástupcem k doplnění dokazování se sice odkazuje na § 110a tr. řádu, avšak ve své podstatě se jedná o přezkoumání znaleckého posudku, načež se shoduje s názorem obhájce JUDr. Rampuly, že znalecká kancelář TPA Valuation & Advisory s.r.o. není k tomuto oprávněná.

Mgr. Ing. arch. Marek Dolejš

Obhájce obž.  Ing. Kubisky Mgr. Ing. arch. Marek Dolejš ve vztahu k obžalovanému souhlasí s odvoláním státního zástupce v tom smyslu, že hodnocení výpovědi obž. Ing. Kubisky a jím vydaných dokumentů dat bylo nalézacím soudem provedeno v rozporu s § 2 odst. 5 a 6 tr.ř. Dále obhájce poukazuje na skutečnost, že nalézací soud se vůbec nezabýval obsahem výpovědi obžalovaného ve vztahu k materiálům zajištěným ve Švýcarsku a Kypru. Je pak pravdou, že skutečnosti, o nichž obž. Ing. Kubiska vypovídal a které vyplývají z jím vydaných dokumentů, jsou shodné se skutečnostmi vyplývajícími ze zajištěných listin orgány činnými v trestním řízení ve Švýcarku a na Kypru. Dále se obhájce vyjadřuje ke skutečnostem uvedeným na str. 53 odvolání, kde státní zástupce uvádí nehodnocené důkazy, které buď nebyly provedeny vůbec, nebo je nalézací soud nehodnotil. V této souvislosti obhájce akcentuje e-mail adresovaný obž. Mgr. Michalovi, jehož obsah odpovídá obsahu jeho výpovědi a dále na záznam ze sledování v hotelu Ventana Prague a deník MUDr. Dbalého, jehož části odpovídají výpovědi učiněné obž. Ing. Kubiskou. Z těchto důvodu je dle názoru obhajoby zřejmé, že si obžalovaný svá tvrzení i předložená data i listiny nemohl vymyslet či vyfabulovat, jak bylo uváděno nalézacím soudem, neboť by pak obsahově nemohla odpovídat dalším provedeným důkazům. Hodnocení soudu I. stupně tak ve vztahu k obž. Ing. Kubiskovi obhájce shledává chybným.

Mgr. Petr Hron

Obhájce obžalovaných JUDr. Petera Kmetě, Mgr. Bc. Davida Michala, Jana Valtra, Mgr. Karolíny Babákové a Petra Michala Mgr. Petr Hron uvádí, že obžalovaní byli opakovaně zproštěni obžaloby soudem I. stupně ve věci spol. Neograph a.s., přičemž rozsudek nalézacího soudu shledává správným jak z pohledu skutkových zjištění, tak z hlediska právního posouzení. Proti napadenému rozsudku následně podal odvolání státní zástupce, který se odvolává na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 6. 2020. K tomuto obhájce konstatuje, že soud I. stupně respektoval pokyny a názory odvolacího soudu a dokazování doplnil. Právě výsledky doplněného dokazování pak zcela bez jakýchkoli pochybností potvrdily, že původní rozsudek nalézacího soudu byl zcela správný a zákonný, když soud I. stupně zejména na podkladě e-mailové komunikace zajištěné v notebooku Ing. Štiky prokázal, že v době uzavření smlouvy mezi spol. Neograph a.s. a spol. Cokeville Assets Inc. mohla být cena jízdních dokladů ze strany spol. Neograph a.s. známa. Nalézací soud také vyloučil, že spol. Neograph a.s. byla nelogicky vsunuta do vztahu mezi STC a DPP, když zároveň vyloučil, že v souvislosti s tím vznikla nějaká škoda, načež soud I. stupně opakovaně zprostil obžalované obžaloby. Státní zástupce přitom zjevně nesouhlasí s hodnocením důkazů nalézacím soudem, avšak dle názoru obhajoby postupoval soud I. stupně zcela v souladu s ustanovením § 2 odst. 5, 6 tr.ř. Jestliže přitom státní zástupce založil své odvolání na úvahách, které jsou v rozporu s právním řádem a se základními ekonomickými pravidly, dopouští se zásadní ignorace a naprosté dezinterpretace důkazních prostředků, k čemuž uvádí vědomé lži.

Ke kritice nového znaleckého posudku znaleckého ústavu Equita Consulting státním zástupcem

Obhájce se posléze vyjadřuje k některým skutečnostem v odvolání státního zástupce, když odkazuje zejména na str. 36, načež cituje pasáž týkající se stanovení výše domnělé škody a dodává, že státní zástupce při podání obžaloby postupoval v celém trestním řízení v rozporu s trestním zákoníkem. Dle názoru obhajoby přitom státní zástupce jednoznačně ignoroval ustanovení § 137 tr. zákoníku, v němž je definována škoda pro účely trestního práva.

Obhájce se přitom domnívá, že státní zástupce do dnešního dne nepředložil jediný důkazní prostředek, ze kterého by vznik škody, tak ji definuje ustanovení § 137 tr. zákoníku, vyplýval. Dále obhájce namítá, že státní zástupce ke kritice nového znaleckého posudku znaleckého ústavu Equita Consulting opakovaně uvedl, že v daném případě neexistovalo tržní prostředí, z čehož obhajoba usuzuje, že státní zástupce nechápe základní ekonomická pravidla, přestože se mu je znalkyně Ing. Minsterová v rámci hlavního líčení dne 12. 11. 2020 snažila vysvětlit. V daném případě přitom neexistovala žádná skutečnost, která by tržní prostředí vyloučila, načež takovouto skutečnost ani státní zástupce neuvedl. K tomu obhájce dodává, že při uzavření rámcové smlouvy mezi spol. Neograph a.s. a DPP došlo ke střetu nabídky a poptávky.

Co se týče státním zástupcem uváděné skutečnosti, že z výpovědi JUDr. Kmetě nebylo ani zřejmé, zda jeho služby byly zprostředkovatelské či poradenské, nebo že sami obžalovaní údajně posunuli svou obhajobu od zprostředkovatelských služeb k službám poradenským, přičemž z podstaty věci nemohl JUDr. Kmeť zprostředkovávat ani dodávat, k tomuto obhájce odkazuje na napadený rozsudek. Nalézací soud v jeho odůvodnění provedl podrobný rozbor jak ekonomické, tak právní podstaty zprostředkování, přičemž se jedná o široce chápanou činnost spočívající ve faktické činnosti zprostředkovatele, jejímž cílem je zajistit zájemci reálnou možnost uzavřít určitou smlouvu. Zprostředkování tak může spočívat i v poskytování poradenství, načež pojmovým znakem zprostředkování je úplata. Právě způsob jednání úplaty pak zpravidla zprostředkování odlišuje od ostatních smluvních typů, načež obhájce v této souvislosti uvádí sjednání hodinové odměny za určitou činnost, což je typickým pro dílo nebo pro poskytování poradenství jako nepojmenovaného smluvního vztahu. Pro zprostředkování je přitom charakteristické sjednání odměny v závislosti na výsledek, kdy dle názoru obhajoby tudíž předmětné činnosti obž. JUDr. Kmetě naplnily pojmové znaky zprostředkování. V této souvislosti obhájce upozorňuje na skutečnost, že dle nového znaleckého posudku znaleckého ústavu Equita Consulting dosahovala odměna spol. Cokeville Assets Inc. průměrné výše 19, 7 %, což je dle znaleckého posudku s ohledem na míru přínosu pro spol. Neograph a.s. přiměřené. Obhájce v této souvislosti odkazuje i na znalecký posudek ze dne 31. 10. 2014 založený na č.l. 17 378-17 389, dle kterého platila v letech 2010-2011 spol. Neograph a.s. odměnu svým zprostředkovatelům v intervalu od 5-39,3 % z dosažených příjmů. I příslušný FÚ v rámci daňové kontroly ohledně daně z příjmu právnických osob za rok 2008 a 2010 potvrdil, že odměna spol. Cokeville Assets Inc. byla přiměřená a že se jedná o daňově uznatelný výdaj spol. Neograph a.s.

Pokud jde o tvrzení státního zástupce ohledně výpovědí obž. Ing. Štiky a JUDr. Kmetě  v tom smyslu, že se jejich výpovědi rozcházejí ohledně schůzek k jízdenkám, obhájce k tomuto cituje příslušnou pasáž z podaného odvolání státního zástupce a dodává, že se jedná o příklad naprosté nepravdy. Obž. JUDr. Kmeť skutečně hovořil o třech schůzkách, avšak obž. Ing. Štika v rámci hlavního líčení nikdy nemluvil o jedné schůzce. Z protokolu o hlavním líčení ze dne 18. 10. 2018 na str. 51 je zjevné, že obž. Ing. Štika na otázku ohledně počtu schůzek uvedl, že obž. JUDr. Kmeť s obž. Janků se setkali 2x- 3x. K tomu obhájce dodává, že jestliže státní zástupce opakovaně vytýká obž. Ing. Dvořákovi, že měl DPP minimálně oslovit spol. Neograph a.s. včetně STC a nikoli spol. Neograph a.s., a dále tvrdí, že spol. Neograph a.s. byla vsunuta mezi dodavatele STC a DPP, toto obhájce shledává rozporným s provedeným dokazováním. Z provedeného dokazování totiž vyplývá, že před uzavřením smluv mezi spol. Neograph a.s. s DPP a spol. Neograph a.s. s STC probíhala opakovaná trojstranná jednání, během kterých státní tiskárna cenin vystupovala jako partner a dodavatel spol. Neograph, a.s., což mimo jiné prokazuje i její čestné prohlášení. Z e-mailu poškozeného JUDr. Sitty je přitom evidentní, že zástupci spol. Neograph a.s. a STC na tom byli dohodnuti již před prvotní prezentací spol. Neograph a.s. DPP, kdy spol. Neograph a.s. a STC totiž často vystupovaly jako konsorcium, jednaly ve shodě a vzájemně ve prospěch lobovaly, což vyplývá z e-mailové komunikace JUDr. Sitty s Ing. Míčem z STC. Dle názoru obhajoby je tudíž zjevné, že DPP jednak se spol. Neograph a.s., tak s STC, do jejichž vzájemného vztahu DPP nemohl zasahovat a s ohledem na znalecký posudek RNDr. Musila k tomu ani neměl žádný důvod.

K tzn. obrácenému obchodnímu modelu obhájce uvádí, že výhody tohoto modelu vymyslel JUDr. Kmeť pro spol. Neograph a.s., která měla přímý vliv na cenovou tvorbu, kdy mohla plně využít svůj know-how k vytvoření vlastní unikátní specifikace nepadělatelného papíru, avšak nikoli technickou specifikaci dle požadavku STC, jak tomu bylo do té doby. Obrácený obchodní model byl ale výhodným i pro Dopravní podnik hl. m. Prahy, kdy pro logické určení toho, který subjekt by měl být hlavním dodavatelem, a subdodavatelem nebylo důležité, kdo dělal poslední fázi zpracování produktu, ale kdo vytvářel hlavní část produktu. Jízdenka jako cenina se přitom skládá ze dvou částí, jednak z ceninového papíru, který sám v sobě obsahuje ochranné prvky a jednak z ceninového tisku, který při natištění grafiky taktéž obsahuje ochranné prvky. Na otázku, co je nejdůležitější, zda ceninový tisk nebo ceninový papír, obhájce odkazuje na znalce Malovíka, který uvedl, že jsou ochranné prvky papíru pro ochranu cenin mnohem důležitější než ochranné prvky v tisku, což potvrzuje i praxe s padělky v roce 2007 a 2011. V roce 2007 se vyskytly velmi zdařilé padělky, které dle znaleckého posudku mohly oklamat většinu i částečně poučených občanů, přičemž všechny napodobeny měly viditelné ochranné prvky. V roce 2011 se pak opětovně vyskytly velmi zdařilé padělky, kdy byly napodobeny veškeré viditelné ochranné prvky v tisku a viditelné ochranné prvky v papíru, ale pouze tiskem. To co nebylo napodobeno, byl ve hmotě zeleně probarvený papír a tzv. antistokesové sloučeniny. JUDr. Sitta se přitom vyjadřoval k fungování v praxi mezi tiskárnou a papírnou, přičemž potvrdil, že typicky se ceninové tiskárny snaží ochranné prvky realizovat pod vlastní střechou a nakoupit co nejzákladnější a nejlevnější ceninový papír i na úkor bezpečnosti a aplikovat co nejvíce ochranných prvků z vlastní výroby. Z toho vyplývá, že v případě zájmu o dodání ceniny odolné proti padělání, je nejlepší se obrátit na ceninovou papírnu z důvodu získání unikátního ceninového papíru s ochrannými prvky, které nejsou padělatelé schopni napodobit.

K odvolání poškozených JUDr. Sitty a Dopravního podniku hl. m. Prahy obhájce odkazuje na přednes předchozích obhájců, přičemž souhlasí s názorem, že odvolání těchto údajně poškozených nebyla podána z důvodů opomenutí ohledně jejich nároku nalézacím soudem, nýbrž svou povahou směřují svou povahou proti výroku o vině, přičemž možnost podávat odvolání těmto osobám nepřísluší.

JUDr. Oldřich Chudoba

Obhájce obžalovaných JUDr. Kmetě, Mgr. Bc. Michala, Valtra, Mgr. Babákové a Petra Michala JUDr. Oldřich Chudoba odkazuje na skutečnosti přednesené předchozími obhájci, přičemž odkazuje zejména na skutek uvedený pod bodem I./2) napadeného rozsudku, který je základním bodem ve vztahu k jednotlivým obžalovaným. Obhájce se přitom ztotožňuje s názorem, že bylo provedeno rozsáhlé dokazování a to i nad rámec pokynů odvolací soudu, přičemž nalézací soud postupoval velmi pečlivě a korektně, když objasnil veškeré skutečnosti, které měly být objasněny. Pokud jde o vypracovaný znalecký posudek, tento obhájce shledává velmi podrobným a kvalitním, načež v této souvislosti obhájce zdůrazňuje, že v průběhu výslechu znalkyně bylo umožněno stranám klást dotazy, načež znalkyně na všechny dotazy odpovídala velmi korektně a fundovaně a to včetně otázek kladených obžalobou.

V dalším obhájce odkazuje na obsah přednesu JUDr. Rampuly, když co se týče přeposílání údajů o cenách jízdenek pro spol. Schwarz Druck obž. Valtrem, výslechy svědků Sitty staršího i mladšího,  Ing. Bulíčka z STC, kdy bylo prokázáno, že veškeré ceny byly tvořeny na základě kalkulací, které prováděla spol. Neograph a.s. a STC. Jednalo se přitom o osoby, které obžaloba žádným způsobem nezpochybnila. Z výše uvedených důvodů pak obhájce považuje námitky státního zástupce proti napadenému rozsudku za neodůvodněné, přičemž pokud jde o odvolání obou poškozených, tato byla podána osobami neoprávněnými.

Mgr. Katarína Kožiaková Oboňová

Obhájkyně obž. Mgr. Stubleyho Mgr. Katarína Kožiaková Oboňová k odvolání státního zástupce uvádí, že pro zrušení napadeného rozsudku stran obžalovaného není dán prostor, neboť skutek pod bodem II/2) není dle jejího názoru dostatečně vymezen. Obhájkyně se přitom domnívá, že tento skutek pak není ani dostatečně identifikován tak, aby naplňoval zákonné požadavky na nezaměnitelnost skutku. K tomu je třeba také zmínit, že v průběhu dokazování i obnoveného dokazování nebyl proveden žádný důkaz, který by jakkoli podpořil tvrzení státního zástupce o vině obž. Mgr. Stubleyho. V zásadě je přitom důkazní situace po provedeném dokazování taková, že naopak zcela potvrdil původní tvrzení obhajoby, že se obžalovaný na řízení AK Šachta & Partners nepodílel a ani se nepodílel na řízení účetní spol. Peskim s.r.o., počínaje její běžnou činností nebo na činnostech zahraničního týmu. Bylo prokázáno, že Mgr. Stubley zahraniční společnosti nezakládal, ani nespravoval, neprováděl finanční transakce, nedával k nim žádné pokyny a neměl přístup k bankovním účtům zahraničních společností. V podaném odvolání státní zástupce na tuto důkazní situaci nikterak nereagoval, když v tomto směru obhajoba upozorňuje na to, že v podaném odvolání jsou zmínky ve vztahu k obž. Mgr. Stubley velmi kusé.

Dále se obhájkyně vyjadřuje k některým podstatným skutečnostem uváděným v odvolání státního zástupce, zejména v tom směru, že měl obž. Mgr. Stubley sepsat smluvní dokumentaci týkající se smluvního vztahu mezi DPP a spol. Neograph, měl se podílet na zpracování právního auditu, který byl vůbec prvním auditem pro posouzení možnosti použití výjimky dle § 18 zákona o veřejných zakázkách a taktéž státním zástupcem zmiňovanou e-mailovou komunikaci mezi zástupcem DPP a spol. Neograph a.s. K tomu obhájkyně namítá, že ani v jediném případě nešlo o jednání, které by jakýmkoli způsobem bylo možné označit za jednání naplňující objektivní stránku skutkové podstaty trestného činu. Výše citované odkazy taktéž nevypovídají o kvalitě právních dokumentů jako takových, když ani státní zástupce nezpochybnil kvalitu těchto právních dokumentů. V případě vznesených připomínek svědka Mgr. Hanuše, které nebyly zapracovány do smluvní dokumentace, pak obhajoba zcela postrádá zmínku o tom, že e-mailem ze dne 8. 1. 2008 byly nejen tyto připomínky zamítnuty, nýbrž se obž. Mgr. Stubley velmi podrobně vyjádřil k tomu, z jakých důvodů nedošlo k zapracování těchto připomínek. K tomuto obhájkyně dodává, že tyto připomínky byly ryze právního charakteru, tudíž jejich zapracování či nezapracování nemohlo ovlivnit technickou podobu samotného smluvního vztahu. Závěrem obhájkyně poukazuje na to, že ani po 9 letech není postavena na jisto existence zdrojového trestného činu, resp. není zřejmé, zda tato zdrojová trestná činnost nastala na straně DPP nebo tzv. „tunelováním“ spol. Neograph a.s. Lze si tak jen stěží představit, že v době ve vztahu ke skutku pod bodem II./2 obžaloby, mohl mít obž. Mgr. Stubley alespoň mlhavou představu o tom, zda budou prováděny jakékoli finanční transakce a skutečně tak naplňují podmínku vědomosti obžalovaného o podstatě těchto transakcí, resp. vědomosti o konkrétním trestném činu, z něhož by měly údajně legalizované finanční prostředky pocházet. Jestliže pak existuje spor o tom, na jaké straně došlo k trestnému činu, pak zde dle názoru obhajoby zcela absentuje na straně obžalovaných subjektivní stránka trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, resp. zavinění, neboť tyto osoby mohly stěží tušit cokoli o tom, jakým způsobem se hospodaří v DPP, resp. možnost posoudit, zda-li jednání ze strany DPP je hospodárné nebo zda je jednání ze strany zástupců spol. Neograph a.s. hospodárné. Obhájkyně se tak plně ztotožňuje s odůvodněním nalézacího soudu týkající se obž. Mgr. Stubleyho v bodě 276 napadeného rozsudku a má za to, že státní zástupce v podaném odvolání nikterak toto odůvodnění nezpochybnil, přičemž jím prezentované zmínky nejsou způsobilé zpochybnit správnost tohoto rozsudku.

Pokud jde o odvolání obou poškozených, obhájkyně odkazuje na skutečnosti uváděné předchozími obhájci, s nimiž se plně zbožňuje s tím, že tato odvolání byla podána osobami neoprávněnými.

Obž. Ing. Štika dále odkazuje na své písemné vyjádření k podaným odvoláním státního zástupce založené ve svazku č. 121 na č.l. 24 758-24 818 a na č.l. 24 827-24 857.

Poté v 11:30 hod. vyhlášeno USNESENÍ

Veřejné zasedání se přerušuje za účelem vyčkání příchodu znalců Ing. Jiřího Hlaváče, Ph.D. a Ing. Kateřiny Minsterové do 13:00 hod.

Obž. Ing. Martin Dvořák poté prostřednictvím obhájce JUDr. Josefa Monsporta žádá o pokračování veřejného zasedání v odpoledních hodinách v jeho nepřítomnosti.

Po přerušeném jednání pokračováno v 13:03 hod. ve veřejném zasedání ve stejném složení senátu a za přítomnosti stejného státního zástupce, protokolující úřednice, všech sedmi obhájců a obžalovaných Ing. Ivo Štiky, Mgr. Marka Stubleyho a Ing. Jaroslava Kubisky.

Na žádost obž. Ing. Martina Dvořáka bude odpolední část veřejného zasedání konána v jeho nepřítomnosti ve smyslu § 202 a násl., tr.ř.

Provádění důkazů – výslechy znalců

Výslech zástupce TPA Valuation

Poté přistoupeno k výslechu znalce Ing. Jiřího Hlaváče, Ph.D., totožnost ověřena dle OP č.  který po poučení dle §  106, § 107 tr. řádu, § 346 odst. 1 tr. k věci uvádí:

Stvrzuji závěry znaleckého posudku č. 1244/2021 ze dne 28. 6. 2021, vytvořený znaleckou kanceláří TPA Valuation & Advisory, s.r.o., který je založen na č.l. 24 692 spisu, kde jsem uveden jako zpracovatel a zároveň jednatel společnosti.

Znalci se poté předkládá výpis z evidence MS ČR ke dni 26. 7. 2021 založený na č.l. 24 693 spisu. K dotazu předsedy senátu, zda se jedná o výpis vztahující se k jeho znaleckému ústavu znalec uvádí:

Jde o výpis spol. TPA Valuation & Advisory, s.r.o., přičemž se jedná o naši znaleckou kancelář.

Dotazy předsedy senátu

Dotaz předsedy senátu: Vaše organizace TPA Valuation & Advisory, s.r.o. je zapsána u MS ČR v oddílu I. a má charakter znalecké kanceláře, souhlasíte s tím?

Ano, souhlasím.

Dotaz předsedy senátu: Máte postavení znaleckého ústavu?

Od 1. 1. 2021 jsou nové předpisy v oblasti znalectví a dle těchto předpisů jsou subjekty, které nejsou vysokou školou, znaleckou kanceláří. Jako znalecké ústavy jsou pak označovány pouze instituce typu VŠ, přičemž souhlasí to, co jsem v úvodu uvedl.

Dotaz předsedy senátu: V části 2.3.2 je uvedeno, že použité podklady byly získány znaleckou kanceláří ze soudního spisu. Jedná se o podklady, které vám byly soudem I. stupně dány k dispozici pro zpracování znaleckého posudku?

Ano, jedná se o podklady ze soudního spisu, ze kterého jsme primárně čerpali.

Dotaz předsedy senátu: Měly jste k dispozici objednávku DPP spol. STC datovanou 15. 12. 2011 na dodávku jízdních dokladů po skončení smlouvy mezi DPP a spol. Neograph a.s.?

S ohledem na rozsah spisového materiálu nejsem schopen se k tomuto vyjádřit.

Dotaz předsedy senátu: Víte o tom, za jakou cenu dodávala spol. STC DPP jízdenky po skončení smlouvy mezi spol. Neograph a.s. a DPP, resp. v roce 2011, je vám tato skutečnost známa?

Ano. Po skončení smlouvy mezi spol. Neograph a DPP první objednávka jízdních DPP versus STC činila 0,37 Kč za jednu blokovou jízdenku.

Dotaz předsedy senátu: Měli jste při zpracování znaleckého posudku k dispozici nějaký srovnávací materiál ve vztahu k ohodnocení jízdních dokladů, které dodávala spol. Neograph a.s. DPP co do kvality a obsahu s obdobnými produkty jiných společností, resp. u jiných dopravních podniků?

Náš znalecký posudek je de facto revizním znaleckým posudkem ke znaleckému posudku spol. Equita Consulting s.r.o., přičemž předmětem bylo revidovat odpovědi tohoto znaleckého ústavu.

K obvyklé ceně

Dotaz předsedy senátu: Vy jste se vůbec nezabývali obvyklou cenou ani obvyklou provizí?

Zadání našeho znaleckého posudku směřovalo jako revizní znalecký posudek k otázkám posouzení závěrů znaleckého posudku spol. Equita Consulting. Proto jsme se nezabývali otázkou obvyklé ceny, pokud jde o jízdní doklady a ani otázkou obvyklé provize.

Dotaz předsedy senátu: Měli jste k dispozici ještě další znalecké posudky, znalecký posudek spol. BDO, který se nachází ve svazku č. 95 na č.l. 18 040-18 058 a posudek znalce Vladimíra Malovíka, založený ve svazku č. 95 na č.l. 8 078-8 680 týkající se odlišnosti a kvality jízdních dokladů dodávaných spol. Neograph a.s., včetně jejich srovnání s předchozím dodavatelem, spol. Schwarz Druck. Jakým způsobem se tato skutečnost promítla do vašich závěrů, případně jste se zabývali pouze znaleckým posudkem spol. Equita Consulting?

Pokud jde o znalecké posudky BDO (sv. 95, č.l. 18 040-18 058) a posudek znalce Vladimíra Malovíka (sv. 95 č.l. 18 078-18 680), těmito posudky jsme se blíže nezabývali.

Dotaz předsedy senátu: Konstatoval jste ohledně závěrů posudku spol. Equita Consulting, že některé jejich odpovědi považuje za spekulativní. Můžete říci, co bylo hlavním důvodem pro vyslovení tohoto názoru?

Účelem našeho znaleckého posudku skutečně nebylo vyjádřit se k meritu dané věci.

Dotaz předsedy senátu: Nejste tedy schopen se vyjádřit k obvyklé ceně jízdních dokladů ani k výši obvyklé provize při takovémto obchodu?

Abychom se mohli vyjádřit k ceně obvyklé, jakož i k obvyklé provizi, museli bychom se zabývat jinými postupy či procedurami, než které jsme zvolili při posouzení závěrů spol. Equita Consulting.

Dotaz předsedy senátu: Spol. Equita Consulting, pokud jde o stanovení obvyklé ceny, tuto porovnávala s cenou jízdních dokladů dodávaných spol. Schwarz Druck, přičemž dospěla k závěru, že kvalita jízdenek spol. Neograph a.s. dodávaných spol. STC je na jiné úrovni než spol. Schwarz Druck, což bylo procentuálně nějak vyjádřeno. Tyto závěry jste označil za spekulativní. Můžete říci, jakou metodiku jste k tomu zvolili a proč s tímto závěrem nesouhlasíte?

Pokud jde o cenu jízdenek, problém spočívá v tom, že nesouhlasíme s tím, že spol. Equita Consulting pochybila, pokud vzala jako vstup indexovanou cenu, přičemž opomněla, že spol. Schwarz Druck za celé období platnosti smlouvy dodávala jízdní doklady v pevné ceně bez ohledu na indexaci, tzn. bez ohledu na probíhající inflaci. Ve většině dlouhodobých smluv se bere v úvahu předpokládaná výše inflace do budoucna, pokud je cena sjednána jako fixní.

Dotaz předsedy senátu: Ze smlouvy spol. Schwarz Druck a provedeného dokazování před nalézacím soudem vyplynulo, že Dopravní podnik hl. m. Prahy byl povinen odebírat jízdenky v určitém objemu, který se nepodařilo vyčerpávat, resp. DPP jízdenky zbyly, přičemž spol. Neograph a.s. tento problém neměla. Promítla se tato skutečnost do nákladů, které musel vynaložit DPP vůči dodavatelům jízdních dokladů?

Předmětem našeho zadání nebylo, jakým způsobem se promítla do nákladů DPP skutečnost, že spol. Schwarz Druck dle smlouvy dodávala větší množství jízdních dokladů, než DPP pro své potřeby využívala, na rozdíl od spol. Neograph a.s.

Dotaz předsedy senátu: Co se týká provize, spol. Equita Consulting bylo konstatováno, že provize je postavena na míře přínosu zprostředkovatele pro získání zakázky, kdy hodnotit provizi spol. Neograph a.s. jako přiměřenou není odůvodněné a jedná se o pouze o spekulaci. Pakliže jste dospěli k tomuto závěru, jste schopen se vyjádřit k výši provize? V čem dle vašeho názoru spočívá ekonomická nelogičnost, a měli jste k dispozici obdobný srovnatelný případ?

Vadilo nám, že spol. Equita Consulting nepopsala, jakým způsobem realisticky probíhala zprostředkovatelská činnost JUDr. Kmetě, resp. spol. Cokeville Assets. Spol. Neograph a.s. měla v době, kdy byla uzavírána rámcová smlouva, monopolní postavení na dodávku ceninového papíru na území ČR.

Dotaz předsedy senátu: S čím by se to mělo srovnávat?

Spol. Equita Consulting měla reagovat tak, že za součinnosti soudu měli být osloveni znalci, resp. měly být osloveny společnosti, které poskytovaly provizi v souvislosti s objednáváním jízdenek jinými subjekty.

Dotaz předsedy senátu: Pokud ovšem to zprostředkování skutečně proběhlo k čemu ?

K posouzení otázky, zda při dodávek jízdních dokladů je obvyklé poskytovat někomu provizi a případně v jaké výši.

Státní zástupce a zmocněnec poškozeného bez dotazů.

Dotazy obhajoby

Dotaz obhájce JUDr. Monsporta: Z vašeho revizního znaleckého posudku vyplývá, že část podkladů jste dostali od zadavatele, část od státního zástupce a část jste si opatřili ze soudního spisu. Podle jakého klíče jste vybírali důkazy ze soudního spisu?

Procházeli jsme soudní spis a ve vztahu k otázkám, které nám byly položeny v revizním znaleckém posudku, jsme se snažili identifikovat ty podklady, které považujeme za relevantní. Primárními pro nás byly ty podklady, které zmiňovala spol. Equita Consulting ve svém znaleckém posudku.

Dotaz obhájce JUDr. Monsporta: Zaregistrovali jste mezi provedenými důkazy interní audit DPP z roku 2016? Pro Vaši představu se jedná o položku č. 40 část 2 3/2 právní audit pro DPP z 21. 11. 2007.

S ohledem na rozsah soudního spisu zde nejsem schopen reagovat ohledně  konkrétních položek.

Dotaz obhájce JUDr. Monsporta: Po zpracování znaleckého posudku spol. Equita Consulting, jehož některé části jste měly přezkoumávat, byla jeho zpracovatelka podrobně vyslýchána v hlavním líčení před nalézacím soudem. Tento protokol z hlavního líčení však ve vašich podkladech uveden není. Proč jste zmiňovaný protokol z hlavního líčení s následným vyjádřením zpracovatelky Ing. Minsterové neshledaly potřebným pro své závěry?

Máte na mysli protokol z hlavního líčení z 11. 9. 2020?

Obhájce JUDr. Monsport k tomuto upřesňuje, že znalkyně Ing. Minsterová byla v hlavním líčení vyslýchána dne 12. 11. 2020, přičemž tento protokol je založen ve svazku č. 104 na č.l. 20 534-20536 spisu.

Předmětem našeho revizního znaleckého posudku bylo hodnotit znalecký posudek spol. Equita Consulting. Vyjádření znalce, které bylo součástí předmětného hlavního líčení je něco, co na to následně navazovalo, avšak předmětem nebylo hodnotit skutečnosti, které byly uvedeny v rámci výslechu tohoto znalce.

Dotaz předsedy senátu: Vycházeli jste tudíž pouze z písemného vyrozumění spol. Equita Consulting, resp. jeho znaleckého posudku č. 535-2214?

Ano. Naším účelem bylo toliko hodnotit písemné znění znaleckého posudku spol. Equita Consulting založený ve svazku č. 117 na č.l. 23 690-23 772.

Dotaz obhájce JUDr. Monsporta: V podkladech, které uvádíte ve svém znaleckém posudku je pod bodem 21 Smlouva o poskytování poradenských a zprostředkovatelských služeb mezi spol. Neograph a.s. a spol. Cokeville Assets Inc. Jakým způsobem jste hodnotili odměnu, resp. přiměřenost provize ve vztahu ke zprostředkování obchodu a k poradenské činnosti k tomuto obchodu?

Zabývali jsme se obsahem předmětné obchodní smlouvy, avšak ani ve znaleckém posudku spol. Equita Consulting, ani v soudním spise jsme nenalezli bližší konkrétní skutečnosti, které by dokládaly průběh předmětné zprostředkovatelské, resp. zprostředkovatelské činnosti.

Dotaz obhájce JUDr. Monsporta: Měli jste k dispozici výslech obž. JUDr. Petera Kmetě nebo obž. Ing. Jana Janků?

V souvislosti s poradenskou a konzultační smlouvou spol. Cokeville Assets Inc. a spol. Neograph a.s. si vybavuji nějakou schůzku 2 osob, avšak není zřejmé, jakou dlouho trvala, co bylo jejím předmětem a jaké byly její výsledky.

Dotaz obhájce JUDr. Monsporta: Vybavíte si nějaký rozhovor o obchodním modelu, kdo bude dodavatelem a subdodavatelem, resp. nějakou dlouhodobou snahu spol. Neograph a.s. získat zakázku pro DPP v rámci výpovědi zmiňovaných obžalovaných?

Myslím, že to tam nějakým způsobem zmíněno je.

Dotaz obhájce JUDr. Monsporta: Vzpomenete si, o co konkrétně šlo?

Je tam něco ve smyslu toho, že spol. Neograph se delší dobu snažila s DPP navázat spolupráci, ale nedařilo se to.

Dotaz obhájce JUDr. Monsporta: Vybavíte si, jakým způsobem do těchto aktivit vstupovala Státní tiskárna cenin s.p. a její snahy získat předmětnou zakázku?

Pokud si vzpomínám, STC s.p. dle informací obsažených v soudním spisu byla v kontaktu s DPP ve vztahu k nějakým jiným zakázkám od roku 2004.

Dotaz obhájce JUDr. Monsporta: Máte ze své odborné zkušenosti nějakou povědomost o vztahu ceninové papírny a ceninové tiskárny, jakým způsobem jsou realizovány na trhu ceniny jako takové?

Těch subjektů je jistě více, nicméně tím nejvýznamnějším na trhu v ČR je Státní tiskárna cenin s.p.

Dotaz obhájce JUDr. Monsporta: V případě STC s.p. se tedy jedná o tiskárnu. Jaký je tedy vztah ceninová papírna a ceninová tiskárna?

Z mého pohledu může být tento vztah oboustranný, tzn. že standardní vztah je takový, když papírna vyrábí papír a dodává ho tiskárně cenin, přičemž ta z něho vyrábí ceninu a pak ji následně prodává. Dokáži si však představit i obrácený případ, kdy papírna využívá jako svého obchodního partnera či subdodavatele Státní tiskárnu cenin.

Dotaz obhájce JUDr. Monsporta: Z čeho dovozujete onu standardnost?

Domnívám se, že většinu těchto cenin distribuuje nebo zajišťuje právě STC s.p.

Dotaz obhájce JUDr. Monsporta: Myslíte si, že procentuálně to tak je?

Nezkoumali jsme detailně nějaké záležitosti týkající se STC s.p., nebylo to předmětem našeho zkoumání.

Dotaz obhájce Mgr. Hrona: Byla vám známa informace, že ve spol. Neograph a.s. proběhla daňová kontrola k dani z příjmu právnických osob za rok 2008-2010?

Ano.

Dotaz obhájce Mgr. Hrona: Je vám tudíž znám i závěr FÚ, že odměna spol. Cokeville Assets Inc. je daňově uznatelným výdajem spol. Neograph a.s.?

Vím, že co obsahem zprávy o daňové kontrole, avšak naším úkolem nebylo detailně tuto zprávu vyhodnocovat nebo přezkoumávat. Obecně k tomu však mohu říci, že pokud probíhá daňová kontrola, pak detaily této daňové kontroly nejsou zřejmé z protokolu, ale z daňového spisu. Pokud bychom se chtěli seznámit s nějakými přesnými detaily, co bylo předmětem daňové kontroly, co se vyhodnocovalo a jak postupoval správce daně, bylo by nezbytné nahlédnout do daňového spisu.

Dotaz obhájce Mgr. Hrona: Pro zhodnocení zmiňované odměny existuje nějaký relevantní závěr, kde je mimo jiné obrácené důkazní břemeno?

Ve vztahu k tomuto uvádím, že součástí zprávy o daňové kontrole týkající se zprostředkovatelské provize žádné detaily ani nějaké konkrétní doklady jako zápisy z jednání apod. nejsou.

Dotaz obhájce Mgr. Hrona: Neptám se na detaily, nýbrž na to, zda byl závěr z předmětné daňové kontroly nějak relevantní?

Závěr z daňové kontroly je relevantní v tom smyslu, že správce daně na základě této kontroly nedospěl k závěru, že je třeba doměřit nějakou daň.    

Dotaz obhájce Mgr. Hrona: Co se týče indexace cen, řekl jste, že dle vašeho názoru tam chyběla inflační doložka. V předmětné smlouvě je však v čl. 4.5.1.2 na str. 13 na č.l. 6 450 týkající se spol. Schwarz Druck a DPP uvedeno, že inflační doložka je sjednána. Má to nějaký význam pro vaše závěry?

Zabývali jsme se dodávkami od spol. Schwarz Druck probíhající v letech 2006-2007, jež jsou obsaženy v soudním spise, ze kterých vyplývá, že jízdenky pro jednotlivou jízdu byly dodávány za 0,295 Kč za kus.

Dotaz předsedy senátu: Pokud tomu dobře rozumím, že vám nebyla známa inflační doložka, jste vycházel pouze z toho, že 2 roky byla vydávána jízdenka za stejnou cenu ve výši 0,295 Kč? Jedná se o blokovou jízdenku.

Zabývali jsme se podklady vztahující se k dodávkám jízdenek a ty byly za tuto cenu.

Dotaz předsedy senátu: Otázka zněla, zda jste věděl o inflační doložce ke smlouvě se spol. Schwarz Druck?

Tento detail z předmětné smlouvy si nevybavuji.

Ostatní obhájci bez dotazů.

Obž. Štika uvádí:

Inflační doložka ve smlouvě spol. Schwarz Druck skutečně byla, avšak s tím, že se první dva roky trvání obchodního vztahu vůči DPP neuplatní.

Ostatní obžalovaní bez dotazů a vyjádření.

Výslech zástupce Equita Consulting

Posléze přistoupeno k výslechu znalkyně Ing. Kateřiny Minsterové, totožnost ověřena dle OP č. , která je poučena dle § 106, § 107 tr. ř., § 346 odst. 1 tr. zákoníku, které bere na vědomí. Zároveň znalkyně předkládá předsedovi senátu vyjádření znalce k reviznímu znaleckému posudku spol. TPA Valuation & Advisory, s.r.o., datovaného 30. 8. 2021, které se zakládá do spisu.

Dotaz předsedy senátu: Trváte na závěrech znaleckého posudku č. 14 264/20 založeného na č.l. 23 690-23 772 včetně Vašeho vyjádření založeného ve svazku č. 117 na č.l. 23 850-23 871 při výslechu znalce?

Stvrzuji závěry písemného znaleckého posudku založeného na č.l. 23 690-23 772, kdy ani po výslechu znalce Ing. Jiřího Hlaváče, Ph.D. nemám důvod ke změně svých závěrů. Zároveň trvám na svém vyjádření, které jsem učinila při hlavním líčení jako při výslechu znalkyně dne 12. 11. 2020 na č.l. 23 859-23 881.

Dotaz předsedy senátu: Můžete se vyjádřit k otázce indexace ve smyslu toho, že spol. Schwarz Druck nezvyšovala ceny za období 2006-2008?

V našem znaleckém posudku jsme postupovali tak, že jsme vycházely z ceny, která byla sjednána mezi spol. Schwarz Druck a DPP v roce 2004. Mezi těmito dvěma subjekty byla přitom sjednána inflační doložka s tím, 2 roky se nebude uplatňovat a od 3. roku dále bude uplatňována. Předmětná smlouva byla uzavřená na dobu neurčitou, tzn. v zásadě lze konstatovat, že ve smluvním vztahu první 2 roky nesl riziko potencionálního zvýšení cen dodavatel, přičemž v dalších letech objednatel.

Dotaz předsedy senátu: Znamená to, že jestliže během oněch 2 let rostla inflace každý rok, tak ve 3. roce mohlo dojít k výraznému nárůstu cen, do které se promítla inflace za 3 roky?

V dodavatelské smlouvě mezi spol. Schwarz Druck a DPP existovala inflační doložka s tím, že první 2 roky se neuplatní. Proto za roky 2006-2008 zůstávala cena stejná, kdy však vzhledem k nejasnosti smlouvy není patrné, zda by se 3. rok promítla celá inflace za 3 roky nebo pouze za rok předchozí.

V našem posudku jsme vycházely z ceny sjednané v roce 2004, neboť v tomto roce byly na trhu nějaké podmínky odpovídající situaci v daném roce. Přestože byly dodávány jízdenky po celou dobu smluvního vztahu za fixní cenu, ta cena s vysokou pravděpodobností v ostatních letech neodpovídala tržním podmínkám v jednotlivých letech. Proto jsme indexovali od roku 2004 do roku 2008, protože v roce 2006 a 2007, kdy byly dodávány jízdenky za stále fixní cenu, již byla sice cena smluvně daná a platná, avšak neodpovídala tržním podmínkám v daném období.

Dotaz předsedy senátu: Bylo tedy ekonomicky logické, že byla vyšší?

Pokud by byla uzavírána nová smlouva v roce 2006 nebo v roce 2007, pak by pravděpodobně byla sjednána cena odpovídající tržním podmínkám. K tomu, zda by byla vyšší nebo nižší se nechci vyjadřovat, nicméně by odpovídala tržním podmínkám.

Dotaz předsedy senátu: Znamená to, že cena, za kterou byly jízdenky dodávány ještě v roce 2007, z Vašeho pohledu tržní nebyla?

Nemusela odpovídat tržním podmínkám. Cena byla sjednána jako tržní v daném okamžiku za daných tržních podmínek.

Dotaz předsedy senátu: Znamená to k roku 2004?

Ano. Ty podmínky se přitom mění každým okamžikem, tudíž cena sjednaná v daném okamžiku nemusí odpovídat tržní ceně za dva roky.

Dotaz předsedy senátu: Ve svém vyjádření jste mimo jiné uvedla, že na otázku č. 1 TPA na str. 40 uvedla, že znalec nahlížel na smluvní vztah mezi spol. Neograph a.s., STC a DPP jako na velkoobchod a maloobchod. Lze však říci, že cena jízdních dokladů dodávaných spol. Neograph a.s. DPP lze považovat za cenu obvyklou, popř. se vyjádřit nelze. Z nového znaleckého posudku přitom vyplývá, že jste neměli dostatek znaleckých dokladů k tomu, abyste podle nákladové metody tuto cenu určit, trváte na tomto svém závěru?

Ano.

Dotaz předsedy senátu: Zároveň jste uvedla, že v souvislosti s obchodním tajemstvím žádný dodavatel a subdodavatel nikdy nesdělí své výrobní náklady?

Pokud jde o náklady jednotlivých společností, není běžné, aby si navzájem sdělovaly nákladovost dodávaného výrobku druhému subjektu a proto jsme nebyli schopni podle metody nákladové se vyjádřit, zda došlo či nedošlo k předražení jízdních dokladů.

Dotaz předsedy senátu: Konstatovala jste, že jste měli k dispozici podklady, ze kterých bylo zjevné, kolik musel zaplatit STC za vytisknutí jedné blokové jízdenky a kolik jej stály vnitřní náklady, které činí 0,04 Kč na výrobu papíru pro jednu blokovou jízdenku Neographu a.s., načež ohledně celkové hodnoty zakázky jste dospěli k 20% provizi za celkovou hodnotu zakázky. Je obvyklé, že tato provize platila po celou dobu trvání smluvního vztahu dotčených subjektů?

Ano, je to naprosto běžné, protože provize se vztahuje k celkovému objemu zboží, které bylo za pomoci zprostředkovatele dodáno.

Dotaz předsedy senátu: Nejde tedy o nic neobvyklého?

Závisí to na typu konkrétní zakázky. Jestliže se jedná o zakázku jednorázovou, tak je provize vyplacena jednorázově a pokud se jedná o dlouhodobý kontrakt s postupnými dodávkami, pak je vyplácena postupně podle toho, jak dodávky probíhají.

Dotaz předsedy senátu: Tudíž je to běžné?

Pokud není dodávka toliko jednorázová, nýbrž jde o opakovaná plnění, je vyplácení provize po celou dobu těchto dodávek běžné

Dotaz předsedy senátu: Hovořila jste o tom, že je samozřejmě zprostředkování závislé na výsledku, kdy někdy stačí pouhý telefonát k tomu, aby došlo k uzavření zprostředkovaného obchodu a je to důvodem k vyplacení provize. Jestliže tudíž došlo k vyplacení provize okamžikem uzavření rámcové smlouvy a dodávkám zboží od spol. Neograph a.s. DPP, bylo závislé ještě na něčem jiném?

Nárok na provizi skutečně vznikl spol. Cokeville Assets Inc. uzavřením rámcové smlouvy, kdy však provize začala být vyplácena až poté, co byly realizovány dodávky jízdních dokladů od spol. Neograph a.s. DPP.

Dotaz předsedy senátu: Zabývali jste se otázkou, zda existují některá soudní rozhodnutí týkající se obvyklostí provize?

Veřejně přístupné jsou pouze judikáty NS ČR, kde jsem k tomuto nic nenašla a nemám povědomí o tom, zda existuje nějaký judikát o obvyklé, resp. přiměřené výši provize. Judikáty ohledně provize a běžnosti jejího vyplácení v obchodních vztazích jsem sice nějaké našla, avšak tyto nebyly aplikovatelné přímo na tento případ.

Dotaz státního zástupce: Uvedla jste, že za běžné situace standardně nedochází ke sdělování nákladů při výrobě nějakého produktu. Můžete uvést nějakou nestandardní situaci, při níž náklady jsou či mohou být sledovány?

Obvykle sdělovány nejsou, kdy se jedná pouze o výjimečné situace, ať již z titulu dokládání správci daně nebo z titulu přiznání dotací apod. V běžných obchodních vztazích nikoli.

Dotaz státního zástupce: Měl jsem na mysli vztahy mezi soukromými osobami?

Ne, mezi osobami soukromými to běžně sdělováno není, neboť pakliže byste jako odběratel znal cenu i náklady, můžete si jednoznačně spočítat i zisk. Zisk je pak předmětem obchodního tajemství, tento vám nikdo nesděluje, neboť v takové chvíli by byl odběratel ve znevýhodněném postavení při vyjednávání ceny a snížil by tak pravděpodobně svou úspěšnost při vyjednávání.

Dotaz státního zástupce: Co se týče cen jízdenek, za které byly dodávány DPP. Pokud jde o použitelnost poměřovací metody, bylo možné v této věci tuto metodu použít?

Porovnávací metodu nebylo možné použít, protože nebyly k dispozici údaje o srovnatelných transakcích, tzn., nerealizovala se žádná jiná transakce tohoto rozsahu, této kvality jízdních dokladů za takových podmínek, jaké umožňovala smlouva mezi DPP a spol. Neograph a.s. Zakázka byla ve všech aspektech specifická, tudíž ji lze obtížně porovnávat s běžnými transakcemi typu dodávek jízdních dokladů v krajských městech, kdy to neodpovídá ani kvalitě jízdenek ve smyslu zabezpečení ochrannými prvky ani množstvím dodávaných jízdenek. Pravděpodobně ani dodací i transakční podmínky byly v tomto případě odlišné.

Dotaz předsedy senátu: Znamená to, že skutečnosti uváděné znalcem Ing. Hlaváčem, Ph.D., že se mělo použít srovnání, přičemž k tomuto citoval 6, nejsou přiléhavé?

Domnívám se, že nikoli.

Dotaz státního zástupce: Co se týče dodávek spol. STC spol. Neograph a.s. v roce 2008, měli jste při zpracování znaleckého podklady k těmto dodávkám?

Ano, v našem znaleckém posudku jsou uvedeny jak zdrojové podklady, tak i analýza dodávek a veškeré informace, které jsme měli k dispozici, přičemž tyto jsou obsaženy v nálezové části v přehledových tabulkách.

Dotaz státního zástupce: Z jakého důvodu nelze tyto dodávky poměřit s dodávkami jízdních dokladů DPP, tzn. dodávky STC s.p. spol. Neograph a.s. s dodávkami spol. Neograph a.s. DPP za období roku 2008?

Za prvé je to předmětem odpovědi na str. 69 a násl., nicméně jsem měla na mysli odpověď na otázku č. 2, zda toto lze použít, přičemž se hovořilo nejen o nákladovém, nýbrž i o porovnávacím přístupu, kdy jsme jednoznačně uvedli, že jestliže byla cena nastavena na nějaké subdodavatelské úrovni, tzn. mezi spol. Neograph a.s. a STC, tak to automaticky neznamená, že by stejná cena byla dosažena na úrovni přímého dodavatele DPP. Je to z důvodu odlišných podmínek nastavených v jednotlivých smluvních vztazích. Předmětné smluvní podmínky jsou spojeny s odpovědností a riziky vyplývající z odpovědnosti, kdy spol. Neograph a.s. jako dodavatel nesl zcela odlišnou míru rizika než STC jako subdodavatel. Pokud by se STC ocitla v roli dodavatele, musela by kromě ceny hodnotit i ostatní podmínky, na základě jejich vyhodnocení by pak mohla stanovit nějakou cenu, za kterou by byla ochotna dodávat konečnému odběrateli.

Dotaz státního zástupce: Na základě čeho jste dospěli k závěru, že podmínky byly nesrovnatelné?

Podmínky jsou samozřejmě do určité míry srovnatelné, tzn. nesou obdobná rizika, avšak co se týče sankcí stanovených ve smluvních vztazích, mám na mysli pouze rámcovou smlouvu s STC, kdy v obou smlouvách byly uvedeny způsoby řešení reklamací, záruční doby, odpovědnosti za škodu včetně sankcí z prodlení dodání díla, odstranění vad, porušení smluvních povinností, porušení mlčenlivosti atd. Při porovnání se smlouvou s STC pak je zřejmé, že spol. Neograph nepřenášela veškeré sankce s DPP na STC jako subdodavatele, nýbrž jde v tomto případě o vyšší míru rizika ze strany spol. Neograph a.s.

Dotaz předsedy senátu: Znamená to, že náklady uplatněných sankcí nesla pouze spol. Neograph a.s., pokud je neměla smluvně ošetřeny s STC a tzv. je nepřenesl?

Ano.

Dotaz předsedy senátu: V případě obchodních doložek jste tudíž zjistila, že nejsou kompatibilní a tudíž byli ve vztahu spol. Neograph a.s. vůči STC tzv. přívětivější?

Ano, spol. Neograph a.s. nesla více možných sankcí, přičemž na str. 4 mnou předloženého vyjádření uvádím tabulku, ve které jsou porovnány informace zjištěné z rámcové smlouvy spol. Neograph a.s. s DP, z rámcové smlouvy s STC a z prováděcích smluv STC, kdy je zřejmé, že některé sankce, které nesla spol. Neograph a.s., nenesla STC. Zároveň je ve zmiňované tabulce vidět, že kombinace smluvních pokut podle smlouvy s DPP mohla činit max. 80 % celkového ročního plnění, kdežto u STC se jednalo max. o 20% plnění z každé prováděcí smlouvy. Již z tohoto je pak zřejmý rozdíl v rizicích vyplývající z odpovědnosti za plnění.

Dotaz státního zástupce: Ptal jsem se na rok 2008 z toho důvodu, že z revizního znaleckého posudku je zřejmé, že do uzavření dodatku č. 1 rámcové smlouvy s STC ze dne 1. 12. 2008 nesla STC odpovědnost za celý předmět plnění, tzn. za výrobu a dodání jízdenek a nikoli pouze za tisk jízdenek, jak chybně uvádí spol. Equita Consulting s.r.o., ve vztahu k roku 2008?

V roce 2008 STC nesla odpovědnost za plnění zakázky, kterou realizovala a vzhledem k tomu, že měla jako subdodávku nákup papíru od spol. Neograph a.s., nesla tak odpovědnost za celou výrobu, ale pouze ve vztahu ke spol. Neographu a.s., nikoli vůči DPP. Jak jsem již uvedla, ve vzájemných smlouvách mezi spol. Neograph a.s. a STC a spol. Neograph a.s. s DPP byly odlišně sjednány odpovědnosti za způsobené škody a s tím spojené sankce. Spol. Neograph a.s. v každém případě nesla větší odpovědnost, protože odpovídala za celé plnění, přičemž STC odpovídala v dané době za celou výrobu. Úmyslně přitom nekladu rovnítko mezi výrobu a plnění.

Dotaz státního zástupce: To co zde tvrdíte, platí i pro rok 2008?

Ano.

Dotaz státního zástupce: Co se týče předmětné provize, měla jste při zpracování znaleckého posudku, resp. při Vašem vyjádření znalce RNDr. Miloslava Musila ze dne 18. 10. 2007?

Ano, měla.

Dotaz státního zástupce: Dle Vašeho názoru měl nějaký vliv na dodávku zprostředkovatelských služeb ze strany spol. Cokeville Assets Inc. tento znalecký posudek, resp. vyjádření se k němu?

Nemyslím si, že v případě toho, co bylo uvedeno ve znaleckém posudku RNDr. Miloslava Musila, šlo o pouhé konstatování a nikoli závěr, přičemž se jednalo o konstatování veřejně dostupných skutečností, tzn., že spol. Neograph a.s. je jediným výrobcem ceninového papíru v ČR a STC má největší zkušenosti s ceninovým tiskem. Tyto informace si je každý subjekt schopen zjistit z veřejně dostupných zdrojů, přičemž nejde o něco, co by mohlo nějakým způsobem zaručit spol. Neograph a.s., že bude právě ona oslovena při zadávání veřejné zakázky a stane se dodavatelem na základě této veřejné zakázky.

Dotaz státního zástupce: Zkoumali jste v rámci znaleckého zkoumání podstatu těch zprostředkovatelských služeb, které byly skutečně dodány DPP ze strany spol. Cokeville Assets Inc.?

Nezkoumali, neboť si myslím, že toto není podstatné, neboť při zprostředkování náleží odměna za dosažení cíle, tj. v případě, kdy bylo sjednáno, že zprostředkovatel bude vyvíjet svou činnost a aktivity tak, aby došlo k uzavření smlouvy, tak byl jejím uzavřením cíl naplněn a byla vyplacena provize.

Zmocněnec poškozeného bez dotazů.

Dotaz obhájce JUDr. Monsporta: V novém revizním znaleckém posudku jste v odpovědi na otázku č. 1 na č.l. 51 4. odstavec zdola odpověděla, že STC by nemohla dodávat předmětné jízdenky DP za cenu 0,18 Kč za kus není řádně odůvodněný a jedná se pouze o spekulaci. Napsali jste něco takového ve svém znaleckém posudku v odpovědi na otázku č. 2, neboť já jsem to tam nenašel?

Ano, v mém vyjádření se toto můžete dočíst. Obecně bych k posudku TPA Valuation & Advisory s.r.o. uvedla, že v zásadě kritizuje a považuje za spekulativní závěry našeho posudku, které však v našem posudku nejsou. Jedná se o případ, kdy v našem posudku netvrdíme, že by nemohla dodávat za cenu 0,18 Kč, nýbrž pouze uvádíme, že pokud byla v subdodavatelském vztahu dosažena nějaká cena, tak nelze automaticky předpokládat, že bude dosažena i v přímém dodavatelském vztahu, neboť bude muset předmětný subjekt hodnotit zcela jiné podmínky a rizika vyplývající z dodavatelského vztahu, což není totéž. Pokud by 0,18 Kč skutečně odpovídalo všem podmínkám a bylo hodnoceno STC jako cena odpovídající všem rizikům, které budou obsaženy v subdodavatelském vztahu, pak toto nevylučuji. V tomto případě však tomu tak nebylo, neboť se jednalo o subdodavatelský vztah, který vycházel z podmínek subdodavatelské smlouvy, přičemž jen těžko lze předpokládat, že by se STC jako třetí nezávislý subjekt chovala v případě, že by se ocitla v dodavatelském vztahu a musela hodnotit nejen cenu a výši ceny, ale i veškeré podmínky tohoto vztahu.

Předseda senátu vznáší námitku k obhájci JUDr. Monsportovi, zda jeho dotaz směřoval k zodpovězení toho, zda je možné, aby na jedné blokové jízdence v daném předmětu měla STC jako přímý dodavatel zisk 0,1 Kč?

Obhájce JUDr. Monsport k tomuto uvádí: Dle mého názoru revizní znalecký posudek v části odpovědi na otázku nazvanou jako stanovisko znalecké kanceláře, deformuje to skutečné, co bylo ve znaleckém posudku spol. Equita Consulting napsáno?

Ano, v našem posudku jsme nezaujali jednoznačné stanovisko k tomu, že to nelze. My jsme pouze uváděli, že toto nelze automaticky předpokládat a tento předpoklad je chybný, neboť nezohledňuje veškeré parametry trhu a rizik vyplývajících z odlišného postavení dodavatele.

Dotaz obhájce JUDr. Monsporta: V revizním znaleckém posudku se v odpovědi na otázku č. 3 č.l. 62, 4. odstavec shora uvádí, že spol. Equita Consulting uvedla, že jízdenky dodávané spol. Neograph a.s. a jízdenky dodávané spol. Schwarz Druck nejsou porovnatelné z hlediska časového ani věcného, avšak přes toto porovnání spol. Equita používá pro učinění jednoznačného závěru o přiměřenosti ceny jízdenky na základě rámcové smlouvy, když v důsledku tohoto jste znalecký posudek spol. Equita Consulting opět označili za nekonzistentní. Vybavíte si, zda jste ve své odpovědi na otázku č. 5 vyslovili nějaký jednoznačný závěr o přiměřenosti ceny?

Nikoli, jednoznačný závěr tam uveden není, přičemž nepovažujeme za oprávněnou kritiku TPA Valuation & Advisory s.r.o., že naše odpověď je spekulativní, neboť my jsme žádný spekulativní závěr nepřijali, kdy jsme pouze uvedli, že v porovnání s předchozím dodavatelem a po zohlednění inflačního nárůstu a zvýšené kvality jízdních dokladů způsobem jejich zabezpečení proti padělání je cena v tomto porovnání přiměřená.

Ostatní obhájci bez dotazů.

Obž. Ing. Štika k výslechu znalkyně uvádí:

Ohledně sdělování ceny a časové osy jsou tyto skutečnosti založeny na č.l. 23 310, k čemuž zmiňuje obsah e-mailu pana Sitty ml. ze dne 22. 10. 2010, kde byl vznesen dotaz na nabídku ceny jízdenek, k čemuž pan Sitta ml. uvedl, že z důvodu ochrany cenové nabídky tuto cenu sdělit nemůže.

Ostatní obžalovaní bez dotazů.

K dotazu předsedy senátu znalec Ing. Jiří Hlaváč, Ph.D. uvádí:

Stále trvám na závěrech svého znaleckého posudku.

Výslech znalců ukončen v 14:20 hod.

Pokud znalci budou účtovat znalečné Vrchnímu soudu v Praze, nechť tak písemnou formou do 5 pracovních dnů, přičemž vyúčtování budou označena sp. zn. 4 To 38/2021.

Státní zástupce, zmocněnec poškozeného ani obhajoba nemají žádné na doplnění dokazování.

Dokazování se tímto končí.

V 14:20 hod. přistoupeno k závěrečným návrhům.

Závěrečné návrhy

Státní zástupce se úvodem vyjadřuje k hodnocení důkazů provedených v rámci hlavního líčení před nalézacím soudem. Pokud jde o výtky ohledně výslechu Ing. Oumrta před nalézacím soudem, státní zástupce k tomuto uvádí, že jednotka zásobování nemohla rozhodnout o nákupu mimo zákon o veřejných zakázkách, za zadavatele Dopravní podnik hl. m. Prahy jednal generální ředitel obž. Ing. Dvořák. Obžaloba přitom nikdy nevycházela z pojmu cenina, byť je často mylně vkládáno do úst, že jízdenka není ceninou, přičemž jízdenka ceninou je.

Předseda senátu poté přerušuje přednes státního zástupce s upozorněním, že zde není prostor k opakované argumentaci podaného odvolání v rámci repliky proti vyjádření obhajoby.

Státní zástupce navrhuje, aby i po doplněném dokazování odvolací soud napadený rozsudek zrušil z důvodů uvedených v § 258 odst. 1 písm. a), b), c), d) a v souladu s ustanovením § 259 ods. 1 tr.ř. řádu věc vrátil soudu I. stupně, neboť je nutno učinit ve věci rozhodnutí nové.

Zmocněnec poškozeného JUDr. Sitty JUDr. Filip Matouš ve shodě se státním zástupcem navrhuje napadený rozsudek zrušit a věc vrátit soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí s tím, že omlouvá svoji další účast na dnešním veřejném zasedání, neboť musí odejít na Městský soud v Praze.

Zmocněnec JUDr. Matouš poté v 14:25 opouští jednací síň.

Vyjádření obhajoby

Obhájce obžalovaných Ing. Dvořáka a Ing. Štiky JUDr. Monsport se nejprve vyjadřuje k reviznímu znaleckému posudku jakožto novému důkazu, který byl proveden před zdejším soudem. Tento posudek se přitom obžalovaných Ing. Dvořáka a Štiky týká pouze v odpovědích na otázky č. 1, 3 a 5. Dále obhájce sumarizuje závěry znaleckého posudku a vyjádření revizního znalce v tom smyslu, že tento relativizuje či kritizuje některé dílčí názory spol. Equita Consulting s.r.o., přičemž se snaží udržet ve hře variantu, že by STC v přímém vztahu s DPP mohla dodávat jízdenky za cenu 0,18 Kč, ačkoli tak činí znalec s velkou opatrností slovy. Znalec se k tomuto odvolává na dopis STC z 10. 10. 2013 podepsaný Ing. Bulíčkem, kde se tvrdí, že nové jízdenky STC dodávané od roku  2011-2012 byly minimálně stejně zabezpečeny proti padělání jako u předchozí spol. Neograph a.s., přičemž z  odpovědi na otázku č. 5 je dovozováno, že i jízdenky dodávané STC od roku 2011-2012 splňovaly požadavek DPP na vyšší úroveň zabezpečení stejně jako u jízdenky dodávané spol. Neograph a.s. od roku 2008 a dále obhájce cituje příslušnou pasáž ze znaleckého posudku. Stanovisko obhajoby k reviznímu posudku je přitom následující. Ani revizní znalec nezpochybnil to základní, proč byl vůbec znovu přibrán znalecký ústav Equita Consulting s.r.o., tzn., nezpochybnil, že na základě dostupných informací nelze určit cenu obvyklou a ani hodnotu spravedlivou a tržní. Revizní znalecký posudek sice ve své popisné části doslovně cituje ty části znaleckého posudku Equita Consulting s.r.o., které má přezkoumávat, ale v navazující části nazvané „odpověď znalecké kanceláře na zadané otázky“ již zčásti tyto závěry deformuje tak, aby proti nim mohl vznést svoji kritiku. Jako příklad obhájce uvádí, že prý spol. Equita Consulting s.r.o. vyslovila názor, že STC by nemohla dodávat jízdenky za cenu 0,18 Kč a jde tudíž o spekulaci. Nic takového tam nebylo, když ve shodě se znalkyní Ing. Minsterovou bylo řečeno, že nic takového ani nelze předpokládat a pokud by STC přestoupila z pozice subdodavatele do pozice přímého dodavatele, chovala by se cenově stejně. K tomuto obhájce zmiňuje obsah odpovědi na otázku č. 3, kde se uvádí, že prý spol. Equita Consulting s.r.o. vyslovila jednoznačný závěr o přiměřenosti cen spol. Neograph a.s. k předchozím dodávaným jízdenkám spol. Schwarz Druck. Z odpovědi na otázku č. 5 přezkoumávaného znaleckého posudku je však zřejmé, že základ otázky a odpovědi je zcela o něčem jiném, když obhájce dále cituje obsah otázky a odpovědi č. 5. K tomuto obhájce dodává, že pouze v samotném závěru na tuto otázku nad rámec dotazu bylo řečeno, že se jednalo o dílčí analýzy, přičemž je výslovně zdůrazněno, že problémem bylo to, že porovnání spol. Schwarz Druck a Neograph a.s. není věcně a časově porovnatelné, kdy v porovnání je užíván kondicionál a pojmu pravděpodobně a to s konečným závěrem, že tuto dílčí analýzu v žádném případě nelze pokládat za stanovení ceny spravedlivé. Další problém ve vztahu k reviznímu znaleckému posudku obhajoba spatřuje v tom, že tento opomíjí řadu dalších důkazů prováděných v těch směrech, ke kterým se měl vyjádřit. K tomuto jako příklad obhájce uvádí zprávu STC z 10. 10. 2013, kde se sice hovoří o úrovni zabezpečení jízdenek, avšak se již objektivně nezabývá tím, jak to se zabezpečením skutečně bylo, neboť revizní znalecký posudek se odvolává pouze na dva konkrétní důkazy, jimiž jsou vyjádření Ing. Bulíčka. V jednom případě jde o jeho poslední svědeckou výpověď před nalézacím soudem a dále zpráva STC z roku 2013, kde je Ing. Bulíček podepsán jako tehdejší ředitel. Jelikož pak revizní znalecký posudek odkazuje právě na Ing. Bulíčka, dle názoru obhájce je namístě zmínit z provedených důkazů něco konkrétního k jeho osobě. Dle výpovědi JUDr. Sitty ml. to byl právě Ing. Bulíček, kdo v roce 2006 vymyslel způsob, jak by se dalo řešit zadávací řízení. Nešlo by přitom o otevřenou soutěž, nýbrž by to bylo napřímo, přičemž by šlo o dodávku ceninového papíru s utajenými prvky. Toto řekl Ing. Sitta ml. ve svém posledním výslechu před soudem I. stupně dne 7. 9. 2020, kdy podrobně popsal angažmá Ing. Bulíčka na č.l. 17 z protokolu o hlavním líčení. Dle výpovědi to byl Ing. Bulíček, kdy přidělil spol. Neograph a.s. svého bezpečnostního pracovníka Mgr. Včelara, aby pomohl Ing. Sittovi ml. získat pro sebe bezpečnostní prověrku fyzické osoby. Navíc svědek JUDr. Sitty st. při svém posledním výslechu před soudem I. stupně uvedl, že Ing. Bulíček byl tím posledním, kdo se aktivně podílel na smluvním aranžmá ve zde projednávané zakázce. Při tomto výslechu byla přitom svědkovi JUDr. Sittovi st. předestřena jeho výpověď svědka na policii z 18. 6. 2014 a dále obhájce cituje z jeho výpovědi před policejními orgány. I s ohledem na to, co vypověděli o Ing. Bulíčkovi a jeho roli v této věci svědci, má obhájce za to, že k jeho vyjádření v podobě svědectví či dopisu STC by se mělo přistupovat přinejmenším obezřetně a to nejenom z těchto důvodů.

Pokud jde o cenu jízdenek, revizní znalecký posudek velmi opatrně uvádí, že není vyloučeno, že by se mohlo dodávat za 0,18 Kč. K tomu obhájce doplňuje, že s cenou jízdenek, resp. jak by měly jízdenky vypadat, úzce souvisí poslední svědecká výpověď Ing. Sitty ml. před nalézacím soudem dne 7. 9. 2020, kde popsal, jak by to vypadalo, kdyby STC byla přímým dodavatelem, načež obhájce cituje k tomuto příslušnou pasáž z jeho výpovědi. Dle názoru obhajoby přitom zmiňovaná výpověď Ing. Sitty ml. koresponduje s výpovědí a znaleckým posudkem spol. Equita Consulting s.r.o., kde se uvádí, že nelze automaticky předpokládat, že kdyby se z STC stal hlavní dodavatel, choval by se cenově stejně. Z tohoto pak dle obhajoby vyplývá i to, že pokud by skutečně v letech 2007-2008 dostala STC na pozici hlavního dodavatele, je otázkou, jak by jízdenka vypadala, jaké by měla ochranné prvky a jaká by byla její cena vzhledem k tomu, že v roce 2008 k tomuto nebyly žádné mediální zprávy.

Předseda senátu poté přerušuje JUDr. Monsporta s tím, že obsah jeho přednesu neodpovídá obsahu důkazní situace před odvolacím soudem a ustanovením trestního řádu, upravující průběh veřejného zasedání o odvolání.

Obhájce JUDr. Monsport poté k provedenému důkazu uvádí, že na jedné straně se revizní znalecký posudek odvolává na zprávu STC u roku 2013, v níž Ing. Bulíček hovoří o srovnatelné zajištěné ochraně jízdenek, které bude dodávat STC, avšak v části zabývající se tím, za jakou cenu by STC mohla dodávat jízdenky, Ing. Bulíček velmi opatrně uvádí, že není vyloučena cena 0,18 Kč. Jestliže však revizní znalecký posudek odkazoval na zprávu STC, pak opomenul její další část, resp. tabulku, v níž je zobrazeno, za jakou cenu se dodávalo od STC do DPP, kdy mimo původních stejných cen jako spol. Neograph a.s. bylo následně dodáváno 0,26 Kč a 0,24 Kč. Jak plyne z provedených důkazů, nikdy se nedodávalo za cenu 0,18 Kč, načež k  tomuto se váže odpověď znalce Ing. Hlaváče, Ph.D., který odpověděl, že zůstává otázkou, co za oněch 0,24 Kč a 0,26 Kč dodávala STC do DPP za kvalitu. Revizní znalecký posudek si přitom vystačil pouze s dopisem z 10. 10. 2013, přestože měl znalec v podkladových materiálech uvedeno, že jedním z podkladů byl i znalecký znalce Malovíka, avšak v tomto není v posudku žádná zmínka, ačkoli posudek znalce Malovíka obsahuje závazný názor o tom, že kvalitou byla jízdenka spol. Neograph a.s. k STC na zcela jiné úrovni. Revizní znalec se pak s touto podrobně provedenou analýzou vůbec nezabýval, ačkoli v závěrečné části znalec Malovik vyhodnotil spol. Neograph a.s. jako nejlepší se známkou 10 a STC známkou 7. Za nejpodstatnější pak obhájce považuje skutečnost, že ve spisu je založen Interní audit z roku 2016, který dle jeho názoru velmi korektně vypovídá o tom, jaká byla kvalita jízdenek či úroveň zabezpečení jízdenek dodávaných STC DPP. Z tohoto interního auditu provedeného jako důkaz před nalézacím soudem plyne, že se týkal zhodnocení smluvního vztahu mezi DPP a STC, přičemž byl speciálně zaměřen na dodržování kvality dodávaných jízdenek a zda jsou ve shodě s technickou specifikací, jež byla součástí smluvního vztahu. Auditní orgán se při svém zpracovávání přitom ujistil u svého příslušného vedoucího útvaru DPP, zda je příslušná technická specifikace stejná jako na začátku smluvního vztahu, případně zda se měnila, přičemž byl ubezpečen o tom, že je stejná. K tomu však obhájce dodává, že pro porovnání či kontrolu dodávané kvality posloužily jízdenky zakoupené z kontrolního nákupu v roce 2016, kdy z auditní zprávy je zřejmé, že nikdy předtím nebyla prováděna kontrola toho, zda STC dodává skutečně to, k čemu se ve smlouvě zavázala a zda do té doby nebyly žádné reklamace z DPP. Z tohoto pak lze dle názoru obhajoby dovodit, že kvalita jízdenek byla od samého začátku smluvního vztahu až do roku 2016 stejná. Z provedeného auditu pak obhájce považuje za stěžejní skutečnosti uvedené v samotném závěru auditu na č.l. 9, kde je popisována technická specifikace i skutečný stav dodávané kvality STC.

Obhájce obž. Ing. Dvořáka a Ing. Štiky navrhuje, aby pokud jde o odvolání státního zástupce, bylo toto zamítnuto v souladu s ustanovením § 256 tr.ř. a pokud jde o odvolání obou poškozených žádá, aby tato byla zamítnuta, neboť byla podána osobami neoprávněnými.

Obhájce obžalovaných Ing. Janků a Rittiga JUDr. Vlastimil Rampula hodnotí tzv. revizní znalecký posudek s tím, že i po doplněném dokazování navrhuje, aby odvolání obou poškozených jako osob neoprávněných bylo zamítnuto dle § 253 odst. 1 tr.ř. a odvolání státního zástupce zamítnuto dle § 256 tr.ř.

Obhájce obž. Šádkové JUDr. Jiří Matzner, Ph.D. uvádí, že se připojuje ke svým předřečníkům, pokud jde o hodnocení dnes provedených znaleckých posudků. Ve vztahu k odvoláním obou poškozených navrhuje postup dle § 253 odst. 1 tr.ř. a ve vztahu k odvolání státního zástupce postup dle § 256 tr.ř.

Obhájce obž. Ing. Kubisky Mgr. Ing. arch. Marek Dolejš navrhuje vyhovět odvolání státního zástupce a věc vrátit soudu I. stupně.

Obhájce obž. JUDr. Kmetě, obž. Mgr. Bc. Michala, obž. Valtra, obž. Mgr. Babákové a obž. Michala Mgr. Petr Hron pokud jde o revizní znalecký posudek, poukazuje na jeho zjevné nedostatky, jakož i nedostatečnost s vypořádáním se všemi provedenými důkazy a zároveň odkazuje na právní názor vyjádření v usnesení sp. zn. 6 To 66/2017 ze dne 8. 10. 2018 – zprošťující rozsudek JUDr. Sitty týkající se vyplacené provize, kdy poukazuje na výši této provize, která byla odvolacím soudem shledána jako přiměřená a nikoli nezákonná. Navrhuje, aby odvolání státního zástupce bylo podle § 256 tr. ř. jako zjevně nedůvodné zamítnuto a odvolání poškozených zamítnuto podle § 253 tr. ř.

Obhájce obž. JUDr. Kmetě, obž. Mgr. Bc. Michala, obž. Valtra, obž. Mgr. Babákové a obž. Michala JUDr. Oldřich Chudoba ve shodě s obhájcem Mgr. Hronem činí shodný závěrečný návrh, odvolání státního zástupce podle § 256 tř.ř. zamítnout a odvolání poškozených podle § 253 tr.ř. zamítnout jako odvolání podaná osobami neoprávněnými.   

Obhájkyně obž. Mgr. Marka Stubley Mgr. Katarína Kožiaková Oboňová navrhuje ve shodě se svými kolegy zamítnout odvolání státního zástupce jako nedůvodné. Pokud jde o odvolání obou poškozených, tyto navrhuje zamítnout jako odvolání podaná osobami neoprávněnými ve smyslu § 253 odst. 1 tr.ř.

Obž. Ing. Ivo Štika uvádí:

Činím zcela shodný závěrečný návrh jako můj obhájce JUDr. Josef Monsport.

Obž. Mgr. Marek Stubley uvádí:

Činím shodný závěrečný návrh jako má obhájkyně Mgr. Katarína Kožiaková Oboňová.

Obž. Ing. Jaroslav Kubiska uvádí:

Činím shodný závěrečný návrh jako můj obhájce Mgr. Ing. arch. Dolejš.

Poté v 15:00 hod. vyhlášeno USNESENÍ

 Veřejné zasedání se za účelem závěrečné porady senátu a vyhlášení rozhodnutí přerušuje do 1. 9. 2021 v 08:45 hod. v této jednací síni.

JUDr. Luboš Vlasák   

předseda senátu

Bc. XY, protokolující úřednice