4. 10. 2024

Omluva České televize ing. Dvořákovi (kauza Karir)

12.3.2018 byl odvysílán pořad Reportérů ČT s názvem Milionové dědictví, který v rozporu s tehdy známými fakty informoval veřejnost o “nevýhodné smlouvě, kterou v dokonalém utajení” podepsalo tehdejší vedení DPP.

4.5.2023 nabyl právní moci rozsudek, který dal částečně za pravdu argumentům v žalobě bývalého generálního ředitele DPP Martina Dvořáka na Českou televizi. Soud uložil ČT zveřejnit následující omluvu:

“Dne 12. 3. 2018 jsme v pořadu Reportéři ČT uvedli, že Dopravní podnik hl. města Prahy, akciová společnost, uzavřel se společností KARIR CZ s.r.o. v době, kdy byl generálním ředitelem Dopravního podniku Ing. Martin Dvořák, smlouvu o outsourcingu vnitropodnikové dopravy. V tomto pořadu jsme odvysílali tvrzení, že tato smlouva je důkladně utajená, jelikož o ní nic neví ani vedení Magistrátu hl. města Prahy. Za toto tvrzení se tímto Ing. Martinu Dvořákovi omlouváme. Ohledně dalšího sporného tvrzení, které v pořadu zaznělo, že předmětná smlouva byla pro Dopravní podnik ekonomicky nevýhodná, je dále vedeno soudní řízení.”

Ve scénáři pořadu jsou barevně označena zavádějící či přímo lživá tvrzení ČT.

Scénář pořadu

Závadných tvrzení v reportáži bylo více, soud prozatím pravomocně rozhodl o omluvě ČT za nejbizarnější (“dokonale utajená smlouva“). Na “drobná pochybení marně upozorňoval šéfa pořadu Wollnera bývalý ekonomický ředitel DPP Štika.

Komunikace Štika - Wollner

Příležitost, nabízená Wollnerem nepřišla, zřejmě kvůli požadavku na výstup v živém vysílání. V reportáži, kterou v režii V. Sitty připravil podřízený Wollnera, redaktor Landa, totiž vyjádření I. Štiky, které vyvracelo všechna neopodstatněná tvrzení ČT, nebyla použita.

Bývalý šéfredaktor Wollner později diskusi demokraticky ukončil.

Bez reakce zůstala rovněž výzva bývalého generálního ředitele Dvořáka ke zveřejnění odpovědi, ve které byly detailně popsány okolnosti schvalování oné “utajované smlouvy” včetně analýzy její efektivity.

Dopis ČT - žádost o zveřejnění odpovědi

V pravomocném rozsudku předseda odvolacího senátu ČT ostře vytknul “evidentně neférové jednání nemající nic společného s odpovědnou a profesionální žurnalistikou potažmo s výkonem práva na svobodu slova a šíření informací.

Lze tedy uzavřít, že Smlouva nebyla při uzavírání ani později jakkoli utajována, nejde o žádnou přípustnou žurnalistickou zkratku, avšak o sdělení zcela odporující realitě, které žalobce neoprávněně poškozuje na jeho osobnostních právech a za které se měla žalovaná už dávno sama omluvit.”

Jak se s utajením smlouvy a objektivitou ČT vypořádal soud

14. V prvé řadě pokládá odvolací soud za podstatné zdůraznit kontext celé Reportáže: Obecenstvu je předkládán příběh, podle kterého žalobce jako tehdejší generální ředitel DPP prosadil uzavření velmi nevýhodné Smlouvy pro DPP, který tratil až stovky milionů korun, po příchodu nového managementu je tato věc předmětem šetření Policie, s uzavřením Smlouvy nesouhlasily odbory a tato Smlouva byla důkladně utajená.

V celém svém souhrnu je Reportáž vůči žalobci velmi kritická a i jednotlivá dílčí sdělení jsou způsobilá zasáhnout do práva na ochranu cti/dobré pověsti žalobce. To pak jednoznačně platí také o sdělení o utajenosti Smlouvy, neboť podle něj nejen že žalobce prosadil nevýhodnou Smlouvu (a tím způsobil DPP značnou škodu), avšak dokonce se to dělo v tajnosti.

Jaká je ovšem realita? Smlouva rozhodně utajená nebyla, tím méně pak důkladně utajená. Jak již zjistil soud prvního stupně a uvedl v napadeném rozsudku, Smlouva nijak zatajována nebyla a možnost a výhodnost jejího uzavření předem zkoumalo značné množství lidí a institucí – opakovaně dozorčí rada DPP a představenstvo DPP, odborové organizace DPP, Dopravní fakulta ČVUT v Praze, auditorská společnost DELOITTE. Argument žalované, že mohla sdělení o důkladném utajení Smlouvy v Reportáži použít proto, že několik jejích respondentů v Reportáži – politiků z magistrátu hl. m. Prahy – uvedlo, že jim Smlouva není známa, neobstojí.

Smlouva byla uzavřena v červenci roku 2011, přičemž dotazováni byli politici činní na magistrátu na začátku roku 2018. Sdělit veřejnosti, a to navíc v kontextu celé Reportáže, že Smlouva je důkladně utajená, jen na základě toho, že politici činní v roce 2018 neznají Smlouvu uzavřenou v DPP v roce 2011, je evidentně neférové jednání nemající nic společného s odpovědnou a profesionální žurnalistikou potažmo s výkonem práva na svobodu slova a šíření informací. Ostatně dlouhodobě působící magistrátní politik pan Březina Smlouvu znal, byť na detaily si nevzpomněl.

Lze tedy uzavřít, že Smlouva nebyla při uzavírání ani později jakkoli utajována, nejde o žádnou přípustnou žurnalistickou zkratku, avšak o sdělení zcela odporující realitě, které žalobce neoprávněně poškozuje na jeho osobnostních právech a za které se měla žalovaná už dávno sama omluvit.

15. Soud prvního stupně shledal, že si žalovaná sdělením o důkladném utajení smlouvy jen „rýpla“ do toho, že některé osoby, které by jistě o Smlouvě měly vědět, neboť DPP je významný podnik, redaktorovi řekly, že o smlouvě nevědí. To je závěr vskutku kuriozní; těžko může jít k tíži žalobci, že se někteří pražští politici eventuálně nezajímají o to, co se děje v DPP, nepamatují si či nevědí, jaké významné smlouvy byly v DPP kdysi uzavřeny, nečtou výroční zprávy DPP atd.

Zřejmě soud prvního stupně přehlédl, že výrok o důkladném utajení smlouvy nesměřuje dle kontextu Reportáže ke kritice dotazovaných politiků, avšak k potencování kritiky žalobce týkající se prosazení údajně nevýhodné Smlouvy, jak bylo již shora vysvětleno.

16. Protože řízení v projednávané věci trvá již pět let a ohledně zásadní řešené otázky nedošlo k žádnému relevantnímu posunu z viny neschopnosti soudu prvního stupně se s touto věcí férově vypořádat, rozhodl se odvolací soud uložit žalované poskytnout žalobci již nyní alespoň dílčí omluvu v tom rozsahu žalobního žádání, ve kterém lze věcně rozhodnout.

Uveřejněním sdělení o důkladném utajení Smlouvy žalovaná neoprávněně zasáhla do osobnostních práv žalobce, a je proto povinna mu poskytnout satisfakci. Žalobcem požadovaná omluva (v daném rozsahu týkajícím se tohoto sdělení) je zcela přiměřená jak obsahem, tak formou. Do omluvy, kterou žalovaná zveřejní, připojil odvolací soud jen vysvětlení, že ohledně dalšího sporného sdělení o nevýhodnosti Smlouvy pro DPP je dále vedeno soudní řízení. Tak učinil, aby vyloučil možnou desinterpretaci poskytnuté omluvy u veřejnosti, že za Reportáž náleží žalobci omluva jen ohledně jediného výroku o důkladném utajení Smlouvy.

Pravomocný rozsudek

Samotná omluva byla, jak je vidno ze záznamu v soudní síni, pro ČT těžko stravitelným soustem.

Předseda odvolacího senátu, JUDr. Novosad, byl přístupem veřejnoprávní instituce zklamán.

Z pořadů dostupných na iVysílání ČT je zjevné, že v díle, který připadá v úvahu pro zveřejnění omluvy v posledním možném termínu, tedy 29.5.2023 (datum, ve kterém dle informace advokátní kanceláře mělo dojít k vysílání omluvy), tato absentuje. Naproti tomu ČT ponechává původní reportáž k dispozici bez jakéhokoliv dodatečného komentáře či vysvětlivky v textu. Stejně tak na celém webu ČT není dohledatelná jakákoliv zmínka o tom, že by ČT respektovala pravomocný rozsudek.

Žádost o sdělení data vysílání omluvy a odpověď ČT

 

Původní reportáž (Milionové dědictví) a dokonale utajená omluva
Kličkování ČT zaznamenala pouze idnes

Jak se utajovaly smlouvy v DPP

Byla tak důkladně utajená, že představitelé Prahy se teprve z našeho natáčení dozvěděli, za co platí Dopravní podnik už sedmým rokem

Podle tehdy platných stanov nemohlo představenstvo (předseda Ing. Dvořák, místopředseda Ing. Štika) smlouvu bez předchozího souhlasu dozorčí rady uzavřít:

    • Dne 18.1.2010 předkládá technický ředitel DPP informaci o záměru outsourcovat vnitropodnikovou dopravu, který vzalo představenstvo DP na vědomí. Následně byla informována i dozorčí rada a odborové organizace.
    • Dozorčí rada následně jmenovala své zástupce do hodnotící komise pro připravovanou veřejnou zakázku, která byla vyhlášena 3.9.2010.
    • 15.11.2010 hodnotící komise složená ze zástupců dozorčí rady a zaměstnanců DPP vybrala společnost Karir jako poskytovatele služeb vnitropodnikové dopravy.
    • 8.7.2011 představenstvo požádalo dozorčí radu o souhlas s uzavřením smlouvy.
    • Souhlas dozorčí rady udělen 18.7.2011.
    • Představenstvo usnesením č. PR/2011/6 ze dne 18.7.2011 jednomyslně projekt schválilo.
    • 25.7.2011 jménem představenstva uzavřena smlouva s Karir.
    • Na přípravě a schvalování „utajené“ smlouvy s Karir se jen za DPP podílelo 50 lidí:
      • Z toho 22 členů dozorčí rady, 19 členů představenstva, 9 zaměstnanců.
      • Informace o nákladech souvisejících s plněním této smlouvy pravidelně zveřejňovány ve výroční správě (tu schvaluje Rada Hl.m. Prahy ve funkci valné hromady DPP).
  • Po odchodu gen. ředitele Dvořáka bylo do r. 2017 členy představenstva a dozorčí rady dalších 51 lidí, kteří se z titulu své funkce mohli či měli se smlouvou seznámit (40 dozorčí rada, 11 představenstvo).

Podle vlastního vyjádření Wollnera u soudu k dotazu “Kdo rozhoduje o zařazení a pořadí informací v jednotlivých pořadech” uvedl že “dramaturg“.  Pokud jde o pořad Reportéři ČT, tak tam hlavně on sám”. Dramaturg pořadu M. Wollner z ČT odešel, autor reportáže Bártek však stále v redakci působí. Ve zbývající části žaloby soud stále probíhá.